První semestr na vysoké: 10 otázek pro naše prváky

Mnoho očekávání, nové bydlení, poprvé na vlastních nohou – tak vypadá začátek studia na vysoké škole většiny studentů. A pak je tu hlavně škola, nový styl výuky, cizí lidé. Jak se s tím dokázali poprat studenti na Ambis? Vyzpovídali jsme naše prváky Lucku, Zoryanu, Dana, Martina a Viktora.

Čeho jste se před nástupem na VŠ nejvíce báli?

Lucka: Před nástupem na VŠ jsem se nebála skoro ničeho, protože jsem se hlásila na školu s vědomím, že mě to bude bavit.

Zoryana: Musím říct, že před nástupem jsem byla relativně v klidu, nebála jsem se snad ničeho. Věděla jsem, do čeho jdu.

Martin: Před nástupem jsem se nebál ničeho, těšil jsem se, že začíná zase něco nového.

Jaká očekávání ohledně školy se vám potvrdila a v čem jste se naopak mýlili?

Lucka: Moje očekávání byla vcelku naplněna. Učitelé jsou fakt špičkami ve svém oboru, což se mi líbí.

Zoryana: Potvrdil se mi hezký přístup vyučujících ke studentům. Naopak jsem se spletla, když jsem si myslela, že zkoušky budou jednoduché :)

Viktor: Má očekávání byla naprosto naplněna, u předmětu Management možná dokonce i překonána. Mýlil jsem se, když jsem si myslel, že mi bude systém přednášek vyhovovat více než výuka na střední škole. Ne vždy to tak je. Když má přednáška přes 90 minut nejsem schopný již plně udržet koncentraci na výuku.

Co se vám nejvíce zalíbilo na životě ve velkém městě?

Dan: Párty. :)

Zoryana: Jelikož v Praze stále nebydlím, tak moc ten život ve velkoměstě vyzkoušený nemám.

Martin: Na životě ve velkém městě se mi nejvíce líbí ta rozmanitost, člověk nikdy neví, kde se ocitne.

Jak jste zvládli celkové osamostatnění se?

Dan: Úplně v pohodě.

Martin: Na vlastní nohy jsem se postavil poměrně bez problémů.

Jak vycházíte se svými spolubydlícími? A vybrali jste si kolej nebo byt?

Dan: Bydlím v bytě u táty, takže vztah je dobrý.

Martin: Bydlím na koleji s kamarády z rodného města, takže se známe dlouho a všechno dobře šlape.

Setkali jste se v rámci výuky s něčím, co vám dalo zabrat víc, než jste čekali?

Lucka: Nejvíce mi asi dává zabrat právo, protože je tam dost otázek.

Zoryana: Myslím, že některé předměty na škole jsou těžší, třeba právo nebo ekonomie.

Viktor: Ano, předměty Regionalistika a GIS. Nedokázal jsem si plně představit, co mě bude čekat.

Co vnímáte jako nejlepší věc, kterou vám zatím škola přinesla?

Zoryana: Nové znalosti ohledně věcí z oboru a skvělé kamarády.

Dan: Kolektiv a seznámení se s novými lidmi.

Martin: Škola mi přinesla volnost.

Jakou nejužitečnější věc vás zatím na Ambis naučili?

Zoryana: Nejužitečnějšími se pro mě staly předměty z oboru bezpečnosti. Dozvěděla jsem se věci, které už teď ve svém životě používám.

Viktor: Rozhodně znalosti z Managementu, ale obecně i jeho výklad a postřehy z něj.

Dan: Užitečných věcí jsem se naučil asi více, ale nejdůležitější a nejzajímavější věci pro mě byly ty, které jsem se dozvěděl na hodinách Kriminalistiky.

Dalo vám zabrat zvyknout si na nový styl výuky se vším, co k němu patří?

Lucka: Ani ne. Na objem učení jsem byla zvyklá už od maturity.

Zoryana: Spíše naopak. Velmi rychle jsem si na ten systém zvykla a jsem s ním spokojená.

Viktor: Ano. Musel jsem si zvyknout na delší vyučovací hodiny a nutnost většího samostudia.

Otázka na konec: stýská se vám po předchozím období života na střední škole?

Lucka: Nestýská, protože Ambis je nejlepší škola.

Zoryana: Ne, nestýská. I když jsem tam také prožila hezký kus života.

Dan: Co se týče lidí a kamarádů, tak ano, ale co se týče školy a učení, tak skoro vůbec.

Martin: Střední škola mi nechybí.

Viktor: Byla to jedna z etap mého života, která obsahovala jak to dobré, tak to špatné. Na druhou stranu jsem rád, že jsem zde.

Děkujeme našim studentům za jejich čas a slova chvály. Studium na vysoké škole je jedním z nejzábavnějších a nejpřínosnějších období, na které člověk vzpomíná celý život (ano, trochu klišé, ale je to fakt pravda!). Věříme, že na Ambis tuto etapu rozhodně nepromrháte a odnesete si z ní jak po profesní, tak lidské stránce to nejlepší do světa “dospěláků”. Tak se k nám přidejte.