Cíl předmětu:

Předmět je koncipován jako úvod do studia bezpečnosti a jeho hlavním cílem je seznámit studenty s rozmanitými přístupy k tomuto tématu a hlavními bezpečnostními výzvami současnosti.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Popsat hlavní přístupy ke studiu bezpečnosti a identifikovat jejich klíčové zdroje (literatura).
2. Vysvětlit druhy násilí a způsoby řešení konfliktů.
3. Definovat současné bezpečností výzvy a jejich klíčové charakteristiky.

Obsah předmětu:

1. Základní bezpečnostní terminologie.
2. Rozšíření a prohloubení bezpečnosti; Sekuritizace.
3. Teoretické přístupy k bezpečnostním studiíí I: Realismus, liberalismus.
4. Teoretické přístupy k bezpečnostním studiíí II: Konstruktivismus, kritická teorie.
5. Teoretické přístupy k bezpečnostním studiíí III: Feminismus, poststrukturalismus.
6. Konflikt v mezinárodní politice – klasifikace, složky a průběh; Válka; Vynucení.
7. Druhy násilí, pozitivní a negativní mír; Human Security.
8. Řešení konfliktů – eskalační a deeskalační model.
9. Současné bezpečnostní výzvy I: genocida, zločiny proti lidskosti, etnické konflikty.
10. Současné bezpečnostní výzvy II: Terorismus, Mezinárodní obchod se zbraněmi.
11. Současné bezpečnostní výzvy III: Transnacionální organizovaný zločin; Migrace a uprchlíci; Kybernetická bezpečnost.
12. Současné bezpečnostní výzvy IV: Energetická bezpečnost; Environmentální hrozby, Zdraví.

Cíl předmětu:

Předmět si klade za cíl seznámit studenty se základními pojmy a teoriemi politologie a zaobírá se problematikou moci, panství, legitimity, politické kultury, rolí voleb a politických stran.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Vysvětlit základní pojmy a koncepce politologie a politické vědy.
2. Popsat typy politické kultury a volební systémy.
3. Porovnat hlavní aktéry politického života z hlediska jejich vlivu na politiku.

Osnova:

1. Vznik psychologie jako vědeckého oboru.
2. Pojmy politologie a politická věda, historické prosazování politické vědy jako samostatné vědecké disciplíny, mezinárodní klasifikace politické vědy.
3. Dvě koncepce politické vědy. Co je politika? Cíle a funkce politiky.
4. Moc, její definice. Typy panství a legitimity (M. Weber).
5. Stát, funkce státu, formy státu a formy vlády.
6. Politická sociologie a sociologie politiky podle Sartoriho.
7. Politika a společnost: politika-nadstavba (marxismus) a ”primát politiky” (Aron); elitismus (Michels, Pareto, Mosca, Mills) a pluralismus (Aron, Dahl).
8. Politická a nepolitická politika, typy politické kultury (Almond, Verba), demagogie a populismus.
9. Co je politická teorie. Existují paradigmata v politické vědě? Politické teorie a politické ideologie.
10. Konflikt, konkurence a integrace.
11. Aktéři politického života – zájmové a nátlakové skupiny, politické strany a jejich systémy, jejich vznik, vývoj a klasifikace.
12. Volby a volební systémy.
13. Demokratické a nedemokratické (autokratické) politické systémy.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními postuláty právní vědy, metodikami aplikace a realizace práva.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Porozumět základním pojmům v oblasti práva.
2. Vyhledávat v relevantních právních textech.
3. Aplikovat znalosti právních norem na jednoduché situace v praxi.

Obsah předmětu:

1. Pojem, podstata a funkce práva. Právní norma.
2. Prameny práva. Hierarchie právních norem.
3. Tvorba práva.
4. Právní kultury.
5. Subjekty práva.
6. Systém práva.
7. Interpretace práva.
8. Realizace právních norem.
9. Právní skutečnosti. Právní vztahy.
10. Právní odpovědnost.
11. Aplikace práva.
12. Právní stát.

Cíl předmětu:

Hlavním cílem předmětu je seznámit studenty s klíčovými dějinnými událostmi 20. a 21. století a jejich kontextem, s problémy mezinárodních vztahů včetně postavení totalitních a autoritativních režimů.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Identifikovat základní vývojové změny v moderních politických dějinách euroatlantického prostoru.
2. Rozpoznat souvislosti zahraničněpolitického a vnitropolitického vývoje klíčových mocností.
3. Orientovat se ve vývoji oboru dějin mezinárodních vztahů.

Obsah předmětu:

1. První světová válka a její vliv na dějiny Evropy.
2. Pařížská mírová konference a její důsledky.
3. Uvolnění napětí v Evropě ve druhé polovině 20. let 20. století.
4. Principy a cíle sovětské zahraniční politiky v meziválečném období.
5. Principy a cíle nacistické zahraniční politiky, fenomén appeasementu.
6. Druhá světová válka a tzv. dělení světa.
7. Velké krize studené války (korejská válka, berlínské krize, kubánská krize).
8. Proces dekolonizace evropských impérií.
9. Evropská integrace a její souvislost s dějinami studené války.
10. Druhá studená válka a uvolnění napětí ve druhé polovině 80. let.
11. Rozpad východního bloku a jeho důsledky.
12. Svět na počátku 21. století. Od 11. září 2001 k ruskému útoku na Ukrajinu 24. února 2022.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je naučit studenty základním pravidlům tvorby odborného textu a aplikaci těchto pravidel v konkrétních příkladech v akademickém prostředí. Předmět rozvíjí znalosti a schopnosti studentů potřebné při výběru tématu, určení cílů, metod a postupů odborné práce včetně hodnocení zdrojů, autorské etiky a prezentace výsledků.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Efektivně vyhledávat a třídit zdroje na základě jejich přesnosti a spolehlivosti.
2. Používat metody a formy citování a eliminovat případné možnosti plagiátorství.
3. Definovat základní charakteristiky odborného textu a vybrat vhodné metody zpracování odborného textu.
4. Aplikovat zásady odborné práce na konkrétní tvorbu požadovaného odborného textu.

Obsah předmětu:

1. Úvod do tvorby odborných textů.
2. Tvorba a zásady psaní odborných textů.
3. Stylistické, gramatické a typografické zásady.
4. Citace I. – styly, forma a způsoby citování.
5. Citace II. – praktické příklady a využití.
6. Plagiátorství.
7. Práce s tématem.
8. Způsoby vyhledávání informací.
9. Elektronické informační zdroje.
10. Hodnocení zdrojů a informací, etika vědecké práce.
11. Kritické myšlení v práci s informacemi.
12. Publikování a prezentace informací.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je sjednotit a rozšířit odborné znalosti a dovednosti studentů při využívání textových komponent klíčových kancelářských programů (MS Office, Open Office, Google nástroje).

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Aplikovat znalosti klíčových kancelářských programů a jejich funkcí při tvorbě zadaných dokumentů.
2. Aplikovat principy týmové spolupráce v online prostředí.

Obsah předmětu:

MICROSOFT WORD:

1. Úvod do programu Word, spuštění, nápověda, nastavení programu, automatické opravy.
2. Formátování textu., písmo, odstavce, úpravy textu.
3. Použití stylů textu a odstavce, záhlaví a zápatí, číslování stránek, rozložení stránky.
4. Práce s oddíly, stavební bloky, šablony.
5. Použití automatických funkcí. Vytváření obsahu, seznamů literatury, tabulek, obrázků, rejstříku, poznámkový aparát, citace a bibliografie.
6. Práce s tabulkou. Zarážky, tabulátory, převod textu na tabulku a opačně, vytvoření tabulky, formátování tabulky, výpočty v tabulkách.
7. Vizuální efekty. Standardní kliparty, vlastní obrázky (velikost, stín, 3D objekt), obtékání textu, editor rovnic, Wordart a Smartart.
8. Hromadná korespondence. Vytváření a použití seznamu příjemců, vytvořen štítků, obálek a dopisů.
9. Spolupráce uživatelů. Komentáře, sledované změny, porovnávání dokumentů, uzamykání dokumentů.

MICROSOFT POWERPOINT:

10. Prezentace. Tvorba prezentace, úprava a formátování snímků, zásady a doporučení. Tvorba animací a přechodů. Poznámky k prezentaci, spuštění prezentace, průběh prezentace.

ALTERNATIVY K MICROSOFT WORD:

11. Použití textového editoru Google docs. Vytváření, přesouvání a mazání dokumentů, formátování textu a odstavců, práce s grafikou a tabulkami, vytváření obsahu, číslování stránek, záhlaví a zápatí.
12. Použití textového editoru Open Office Formátování textu a odstavců, práce s grafikou a tabulkami, vytváření obsahu, číslování stránek, záhlaví a zápatí.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je představit studentům hlavní otázky mezinárodních vztahů a mezinárodní politiky jak v kontextu současného mezinárodně-politického dění, tak v historické perspektivě vývoje mezinárodních vztahů.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Popsat základní historické epochy a klíčové teorie mezinárodních vztahů.
2. Diskutovat význam a role předních mezinárodních organizací.
3. Vysvětlit klíčové pojmy a koncepty s pojící se s problematikou mezinárodních vztahů a mezinárodních organizací.

Obsah předmětu:

1. Mezinárodní systém a jeho historický vývoj I. – od třicetileté války po první světovou válku – budování Vestfálského systému, napoleonské války, koncert velmocí, kolonialismus, imperialismus, rovnováha sil/moci a její selhání.
2. Mezinárodní systém a jeho historický vývoj II. – od vypuknutí první světové války po konec druhé světové války – aliance první světové války, Versailleský systém, wilsoniánství, izolacionismus, německý a sovětský totalitarismy, dopad druhé světové války na systém mezinárodních vztahů.
3. Mezinárodní systém a jeho historický vývoj III. – studená válka a její průběh, logika jaderného odstrašení, blokové uspořádání, dekolonizace, rozpad komunistického impéria.
4. Aktéři mezinárodní vztahů – stát versus nestátní aktéři.
5. Mezinárodní vztahy a otázka moci a bezpečnosti – mocenská nerovnováha, bezpečnostní dilema, zajištění bezpečnosti v anarchickém prostředí mezinárodních vztahů.
6. Teorie mezinárodních vztahů I. – funkce teorie v mezinárodních vztazích, hlavní proudy teoretické reflexe mezinárodních vztahů, klíčové debaty v mezinárodních vztazích.
7. Teorie mezinárodních vztahů II. – realismus/neorealismus, idealismus/neoliberalismus, konstruktivismus/kritická teorie.
8. Mezinárodní instituce – mezinárodní režimy a mezinárodní organizace, mezinárodní ekonomická spolupráce, kolektivní bezpečnost, aliance, kooperativní bezpečnost, bezpečnostní společenství.
9. Organizace spojených národů (OSN) a její přidružené organizace – hlavní vývojové a organizační milníky – založení OSN, návaznost na Společnost národů (SN), Valné shromáždění OSN, Rada bezpečnosti OSN a její podpůrné orgány (Mírové operace a politické mise; Výbor proti terorismu; Vojenský štábní výbor atd.) a přidružené organizace (Mezinárodní trestní soud, Mezinárodní agentura pro atomovou energii).
10. Severoatlantická organizace (NATO) – NATO a studená válka; Varšavská smlouva jako reakce na vznik NATO; NATO a proměny mezinárodního bezpečnostního prostředí po skončení studenté války.
11. Mezinárodní ekonomické organizace – Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace.
12. Mezinárodní nevládní organizace (International Non-Government Organisations – INGO) – specifika INGO, Mezinárodní výbor Červeného kříže, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Save the Children, Human Rights Watch apod.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními problémy demokratických a nedemokratických režimů s důrazem na současné výzvy.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Vysvětlit základní pojmy a problémy demokratických a nedemokratických režimů.
2. Popsat a kategorizovat nově vzniklou situaci v politických systémech na základě probrané teorie.

Obsah předmětu:

1. Tři transformace demokracie podle Roberta Dahla.
2. Demokracie a teorie elit.
3. Participační demokracie.
4. Schumpeterova a Popperova neklasická teorie demokracie.
5. Vlny demokratizace podle Samuela Huntingtona.
6. Typy přechodů k demokracii (Terry Linn Karlová a Philippe Schmitter, Samuel Huntington, Jerzy Wiatr).
7. Polyarchie podle Roberta Dahla.
8. Modely demokracie (Arend Lijphart, John Gerring a Strom Thacker).
9. Demokratické režimy a dělba moci (parlamentní, prezidentské, poloprezidentské a direktoriální režimy).
10. Diskuse o pojmu totalitární režim.
11. Autoritářské režimy podle Juana Linze.
12. Nové formy nedemokratických režimů: defektní demokracie, neliberální demokracie, delegativní demokracie, hybridní režimy a nové autoritářství.

Cíl předmětu:

Předmět se zaměřuje na získání teoretických znalostí a praktických dovedností z činnosti veřejné správy v případě nevojenských i vojenských ohrožení vnitřní bezpečnosti státu.

Výstupy studia:

1. Vysvětlit zásady, právní úpravu a organizaci veřejného pořádku.
2. Interpretovat roli státu a dalších aktérů při zajištění vnitřní bezpečnosti.
3. Porovnat roli ozbrojených složek státu na ústřední a regionální úrovni.

Po absolvování předmětu student bude znát zásady, právní úpravu a organizací veřejného pořádku a roli státu a dalších aktérů při zajištění vnitřní bezpečnosti. Student bude znát zásady a cíle činnosti aktuální organizačního a funkčního pojetí veřejné správy v České republice v oblasti vnitřního pořádku; důraz je položen zejména na roli ozbrojených složek státu na ústřední a regionální úrovni. Dále student získá aplikační dovednosti v oblasti specifik organizace a činností státní správy za mimořádných situací (za mimořádných událostí, za krizových situací).

Obsah předmětu:

1. Ústavní základy veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
2. Systém a cíle vnitřní bezpečnosti státu.
3. Správní právo jako nástroj k zajištění činnosti veřejné správy.
4. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek – základní pojmy a rámec.
5. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek – role státní správy.
6. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek – role samosprávy.
7. Role bezpečnostních sborů při zajišťování veřejného pořádku.
8. Organizovaný zločin, radikalismus, extrémismus, terorismus.
9. Role prevence kriminality při zajištění vnitřního pořádku.
10. Azylová a migrační politika státu při zajištění vnitřní bezpečnosti.
11. Bezpečnost osob a majetku při krizových situacích.
12. Ochrana „měkkých cílů“ a míst velké koncentrace osob.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je pomoci studentům osvojit si znalosti a dovednosti v oblasti kritického myšlení a informační a mediální gramotnosti v kontextu daného prostředí a dostupných zdrojů.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Aplikovat principy kritického myšlení v konkrétních situacích a projektech.
2. Vyhledat a porovnat informace v zadané oblasti na základě kritérií pro posuzování kredibility a kvality.
3. Vysvětlit nejčastější typy možných zkreslení a způsobů úpravy informací.

Obsah předmětu:

1. Informační a digitální gramotnost – úvod do tematiky, praktické ukázky.
2. Mediální gramotnost – úvod do tematiky, praktické ukázky.
3. Kritické myšlení a kritický přístup k informacím, mapování tématu v ČR i ve světě.
4. Kritické myšlení při získávání, zpracovávání a posuzování informací, relevantnost informačních zdrojů, publikování vědeckých výstupů – praktický výstup.
5. Kritické myšlení při porozumění textu, identifikace klíčových myšlenek a zpracování textových výstupů.
6. Konspirace, dezinformace, fake news, hoaxy, trolling – praktické ukázky.
7. České dezinformační a propagandistické weby, české proti-dezinformační a proti-propagandistické weby – praktická komparace.
8. Argumentace a argumentační fauly – příklady.
9. Kognitivní zkreslení při rozhodování – příklady.
10. Výzkumy a případové studie v oblasti kritického myšlení, metody kritického myšlení používané ve výuce – praxe.
11. Prezentace a obhajoba závěrečných týmových prací.
12. Prezentace a obhajoba závěrečných týmových prací.

Cíl předmětu:

Cílem je seznámit studenty se základními teoretickými přístupy využívanými v politické geografii a vybranými globálními problémy a jejich politicko-geografickými aspekty. Součástí bude i představení historicko-geografických souvislostí vybraných ozbrojených konfliktů v Evropě i ve světě, a také představení základů volební geografie.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Vysvětlit základní pojmy, koncepty a teorie využívané v politické geografii.
2. Popsat postavení Česka v rámci globálního systému včetně ekonomických a politických souvislostí.
3. Charakterizovat globální problémy, jejich příčiny a důsledky.

Obsah předmětu:

1. Politická geografie jako vědní obor – základní pojmy, teze a paradigmata.
2. Politická mapa světa – politické systémy, státoprávní uspořádání, proměny hranic.
3. Politická geografie oceánů a moří.
4. Geopolitika – klasické a moderní školy, koncepty a modely a jejich dopady.
5. Lidská práva – vývoj lidských práv v Evropě, ve světě, mezinárodní smlouvy a úmluvy.
6. Migrace a její politicko-geografické souvislosti.
7. Mezinárodní integrace a organizace – typy integrací, zahraniční politika, rozvojová pomoc.
8. Politická geografie identit a náboženství – kulturní a etnická diferenciace světa, nacionalismus, separatismus.
9. Geoekonomické rozdělení světa – modely hospodářského a geopolitického vývoje, strategické suroviny a jejich geopolitický a geoekonomický rozměr.
10. Volební geografie.
11. Případové studie konfliktních regionů – Blízký východ a Severní Afrika, Rusko a region bývalého SSSR; bývalá Jugoslávie a Balkán, vybrané regiony západní Evropy (+ případně další vybrané regiony).
12. Politická geografie evropské integrace s důrazem na postavení ČR.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu se seznámit studenty s globálními bezpečnostními hrozbami současnosti, jejich původem, kontextem, možnými důsledky a možnou prevencí.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Rozeznat a porovnat závažné bezpečnostní hrozby současnosti na globální a mezinárodní úrovni.
2. Kategorizovat jednotlivé hrozby a vysvětlit jejich původ.
3. Interpretovat mezinárodní bezpečnostní opatření z hlediska prostředí ČR a vysvětlit jeho důvody a dopady.

Obsah předmětu:

1. Základní bezpečnostní pojmy – hrozba vs riziko, referenční objekt, chráněný zájem, negativní vs pozitivní bezpečnost.
2. Hierarchie bezpečnostních zájmů, teorie sekuritizace, tzv. Kodaňská škola – sektorové pojetí bezpečnosti.
3. Přírodně-sociální problematika bezpečnostních hrozeb – energetická, surovinová a environmentální bezpečnost.
4. Antropo-sociální problematika bezpečnostních hrozeb – demografické hrozby, problematika migrace.
5. Inter-sociální problematika bezpečnostních hrozeb – státní a nestátní původci hrozeb, mezinárodně-bezpečnostní prostředí od konce Studené války do současnosti, velmocenská politika a mezinárodní řád.
6. Soudobé ozbrojené konflikty a jejich charakter – od mezistátních k vnitrostátním konfliktům, konvenční vs. nelineární válečnictví.
7. Ozbrojení/násilní nestátní aktéři, privatizace bezpečnosti a ozbrojených konfliktů.
8. Problematika selhávajících a zhroucených států.
9. Proliferace zbraní hromadného ničení, teorie jaderného odstrašení.
10. Terorismus – subverzivní terorismus, státní teror, ideologické zdroje terorismu.
11. Politický a náboženský extremismus a radikalismus.
12. Organizovaný zločin v globální perspektivě.

Cíl předmětu:

The aim of the course is to acquire the knowledge of international legal regime for the study of international security and the skills to evaluate security threats and world affairs from the legal perspective.

Upon successful completion of the course, students will be able to:

1. Understand and explain both fundamental and specific international legal norms governing the domain of International Security.
2. Apply international legal norms to particular world affairs and conflicts.
3. Formulate appropriate legal arguments in a given case.

Obsah předmětu:

1. Introduction and Definition of the Term “Law of International Security”
2. Evolution of the Law of International Security and the Foundations of Contemporary System
3. United Nations Security Council: Primary Responsibility for the Protection of International Peace and Security
4. Diversification of Measures Not Involving the Use of Force
5. “Targeted” Sanctions
6. Authorization by the UN Security Council to Use Force
7. Right of Self-Defense: Tendencies to Extend its Scope
8. International Spaces and Security: Sea, Airspace, Polar Regions
9. Space Security
10. Cybersecurity
11. Consequences and Remedies for the Violation of the Law of International Security
12. Towards a Global Security System? The Practice of International Law

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními zásadami managementu bezpečnosti jako nástroje pro řízení bezpečnosti v organizaci s důrazem na aplikaci metod a technik posuzování rizik.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Vysvětlit roli a cíle bezpečnostního managementu a definovat bezpečnostní rizika.
2. Popsat procesy a systémy z hlediska jejich vztahu k bezpečnosti.
3. Identifkovat a kategorizovat bezpečnostní rizika na základě ISO 31 000.
4. Sestavit příklad bezpečnostní dokumentace.

Obsah předmětu:

1. Úvod do předmětu.
2. Bezpečnostní management (význam, charakteristika, cíle bezpečnostního managementu).
3. Bezpečnostní rizika.
4. Bezpečnost organizace, činitelé bezpečnosti organizace.
5. Systémy managementu ve vztahu k bezpečnosti.
6. Proces managementu ve vztahu k bezpečnosti.
7. Manažerství rizik (ISO 31 000) jako součást manažerských systémů.
8. Identifikace rizik (metody, techniky identifikace rizika).
9. Analýza rizika (metody).
10. Hodnocení rizika a zacházení s rizikem.
11. Bezpečnostní dokumentace (postavení v systému managementu bezpečnosti, tvorba a struktura).
12. Audit manažerských systémů (norma ISO 19 011).

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studující s hlavními principy sociologického přístupu k analýze společenských jevů a s hlavními tématy a osobnostmi sociologického myšlení. Studující si osvojí základní odbornou terminologii, seznámí se s hlavními sociologickými teoriemi a oblastmi sociologické analýzy. Po úspěšném absolvování kurzu získají přehled o hlavních otázkách, pojmech a principech sociologie jako vědní disciplíny. Budou schopni aplikovat probírané koncepty a teorie na interpretaci současných společností a porozumění jejím aktuálním výzvám a problémům. Tyto znalosti jim umožní hlubší reflexi problémů soudobé společnosti a podpoří rozvoj jejich kritického myšlení. Výstupy učení jsou zaměřeny na získání základních znalostí a dovedností sociologického myšlení a jejich aplikaci na analýzu současných sociálních fenoménů a společenských trendů.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Vysvětlit základní sociologické pojmy a perspektivy, paradigmata a přístupy.
2. Porovnat hlavní sociologické teoretické směry.
3. Aplikovat znalosti sociologie a demografie v oblasti trhu práce, životního prostředí a komunikace v českém i evropském kontextu.

Obsah předmětu:

1. Principy sociologie a sociologické perspektivy, vznik sociologie jako vědy, zakladatelé sociologie.
2. Základní sociologická paradigmata a přístupy, hlavní sociologické teoretické směry a postavy.
3. Kultura, jedinec a společnost, socializace.
4. Konformita, deviace a sociální kontrola.
5. Sociální stratifikace a nerovnost, sociální mobilita.
6. Ekonomický systém a práce, ekonomická globalizace.
7. Politický systém a jeho provázání s ekonomickým systémem.
8. Hlavní charakteristiky pracovního trhu v ČR v kontextu EU.
9. Skupiny, organizace a byrokracie.
10. Základy demografie a hlavní demografické trendy v ČR v evropském kontextu.
11. Urbanizace a životní prostředí.
12. Masová média a komunikace.

Cíl předmětu:

Cíl předmětu je stanoven na základě rozboru jazykových potřeb vzhledem k požadavkům soudobé praxe ve veřejném sektoru, které jsou kladeny na absolventa vysoké školy. Výuka je zaměřena na posílení aktivních komunikačních dovedností v každodenních situacích. Rovněž je dán důraz na profesní orientaci učiva, odborný jazyk, aktivity a postupy rozvíjející jak komunikační dovednosti, tak i pasivní schopnosti porozumět a zvládnout odbornou literaturu na úrovni B1 dle CEFR. Slovní zásoba je preferenčně orientovaná na profesní komunikaci odpovídající úrovně tak, aby se student učil pohybovat v profesní sféře. Opakování a prohlubování nezbytných teoretických znalostí a procvičování jazykových prostředků obecných i odborných je podřízeno hlavnímu cíli. Výuka odborného jazyka pokračuje na dosažení úrovni obecného jazyka na úrovni B1 v následujících semestrech.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Používat základní odbornou terminologii v angličtině.
2. Vysvětlit obsah a hlavní myšlenky anglického odborného videa, audia nebo textu.
3. Porozumět diskusi v angličtině na dané téma.

Obsah předmětu:

1. Framing a discipline.
2. The traditional routes to security: Realism and Liberalism.
3. Challenging ortodoxy: Critical Security Studies.
4. Feminist Security Studies.
5. Human Security.
6. Constructing Security.
7. Reflecting on war and peace.
8. New wars, globalisation and failed states.
9. Nuclear proliferation.
10. The international arms trade in conventional weapons.
11. Terrorism.
12. Religion and international conflict.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je podat studentům přehled o teoretických východiscích pro výzkum konfliktu, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a stejně tak o možnostech jejich empirické analýzy. Zvláštní důraz je kladen taktéž na problematiku jejich řešení.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Interpretovat základní teoretické koncepty pojícím se s výzkumem (ozbrojených) konfliktů.
2. Analyzovat pomocí těchto konceptů konkrétní empirické případy.
3. Načrtnout základní možné modely řešení ozbrojených konfliktů v závislosti na specificích jednotlivých případů.

Obsah předmětu:

1. Vymezení konfliktu – definice konfliktu, problém neslučitelnost cílů, základní teoretické uchopení.
2. Typy ozbrojených konfliktů – systémové, mezinárodní, mezistátní, regionální a vnitrostátní konflikty.
3. Klasická versus moderní válka – Clausewitzovo pojetí války vs. škola nových válek, generace válečnictví, konvenční vs. nelineární/nekonvenční válečnictví.
4. Aktéři konfliktu – primární, sekundární a terciální aktéři konfliktu, státní versus nestátní ozbrojení aktéři;
5. Příčiny konfliktů – hodnoty, zájmy a pozice v konfliktních situacích, greed vs. grievance princip, strukturální, politické, sociální a kulturně-historické příčiny konfliktu.
6. Průběh a dynamika konfliktu – spouštěče konfliktu, eskalace a deeskalace konfliktu, intenzita konfliktu.
7. Řešení konfliktu I. – peacekeeping, peacemaking, peacebuilding, peace enforcement.
8. Řešení konfliktu II. – mediace, mitigace, balancování, role třetí strany, modely řešení.
9. Ozbrojený konflikt a mezinárodní právo – Mezinárodní právo lidských práv, Mezinárodní humanitární právo, Ženevské a Haagské konvence.
10. Případová studie příčin konfliktu – Konflikt o Náhorní Karabach.
11. Případová studie aktérů konfliktu – Občanská válka v Sýrii.
12. Případová studie řešení konfliktu – Válka v Bosně a Hercegovině.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty se současnými výzvami ohledně bezpečnostní situace ve vesmíru, která představuje novou dimenzi mezinárodní bezpečnosti dnešní éry.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Interpretovat nové hrozby a rizika z hlediska bezpečnosti státu, kritické infrastruktury a každodenní života obyvatelstva.
2. Vysvětlit pravidla mezinárodní kosmické bezpečnosti v kontextu politickém, strategickém, komerčním a militárním.
3. Porovnat kosmickou politiku EU a ESA, multilaterální roli OSN s národními zájmy ČR a aplikovat mezinárodní pravidla na konkrétní situace.

Obsah předmětu:

1. Mezinárodní kosmická bezpečnost v dnešním světě.
2. Hlavní aktéři: OSN, regionální organizace a státy.
3. Galileo a Agentura pro evropský GNSS v Praze.
4. Základy mezinárodního kosmického práva.
5. Mírové využívání kosmického prostoru.
6. Použití síly ve vesmíru.
7. Hybridní hrozby.
8. Bezpečnostní rizika: řízení kosmického provozu (STM).
9. Těžba ve vesmíru: Průmysl v. militarizace?
10. Osidlování kosmického prostoru: mezinárodní spolupráce či konflikt?
11. Kosmická politika ČR.
12. Vesmírné aktuality.

Cíl předmětu:

Výuka v obecné a konkrétní rovině prohlubuje problematiku informační a kybernetické bezpečnosti vyučovanou v rámci bakalářského studijního programu a specificky se zaměřuje na oblast kybernetické bezpečnosti. Výuka je zaměřena na praktickou aplikaci jednotlivých bezpečnostních pravidel a doporučení v praxi.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Vysvětlit na konkrétním příkladu práva a povinnosti vznikající v rámci aplikace informační a kybernetické bezpečnosti v praxi.
2. Aplikovat znalosti při zvládání krizové situace vyplývající z aktivit v kyberprostoru.
3. Analyzovat slabiny jednotlivých bezpečnostních opatření, systémů a aplikací.

Obsah předmětu:

1. Historie řízení kvality.
2. Koncepce TQM a její různá pojetí.
3. Model EFQM a jeho varianty pro veřejnou správu a vzdělávání.
4. Systém norem ISO 9000 a jejich aplikace ve vzdělávání.
5. Řízení kvality dalšího vzdělávání v ČR od 90. let po současnost.
6. Specifické nástroje řízení kvality DPV.
7. Podstata zabezpečování kvality v prostředí VŠ.
8. Potupy zabezpečování kvality v prostředí VŠ.
9. Evaluace vzdělávacího procesu v podmínkách škol.
10. Evaluace vzdělávání v podmínkách firem a organizací.
11. Nástroje evaluace vzdělávání a jejich aplikace v různých situacích.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je poskytnout studentům ucelený pohled na odzbrojení v kontextu mezinárodního práva včetně specifických zvláštností tohoto systému a relevantní judikatury.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Interpretovat hlavní aspekty mezinárodního práva, jeho subjekty, prameny, řešení sporů i mezinárodněprávní odpovědnosti.
2. Vysvětlit základní pojmy práva odzbrojení, jeho pojem, historický vývoj.
3. Popsat vztah mezinárodního humanitárního práva k právu odzbrojení.
4. Vyhledat relevantní judikaturu pro konkrétní praktické příklady.

Obsah předmětu:

1. Pojem a zvláštnosti mezinárodního práva, systém mezinárodního práva.
2. Subjekty mezinárodního práva.
3. Prameny mezinárodního práva a vztah k právu vnitrostátnímu.
4. Řešení sporů a odpovědnost v mezinárodním právu.
5. Základní pojmy mezinárodního práva odzbrojení (odzbrojení, omezení zbrojení, kontrola zbrojení).
6. Odzbrojení a mezinárodní humanitární právo.
7. Vývoj v oblasti odzbrojení.
8. Prameny práva odzbrojení.
9. Problematika jaderného odzbrojení.
10. Odzbrojení v oblasti chemických a bakteriologických (biologických) zbraní.
11. Odzbrojení v oblasti konvenčních zbraní.
12. Problematika kontroly a donucení v oblasti odzbrojení.

Cíl předmětu:

Studenti si v předmětu osvojí pokročilé zásady a metody odborné práce a aplikují získané dovednosti výběru metod pro výzkumnou část své kvalifikační práce.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Definovat téma a zadání závěrečné práce.
2. Vytvořit seznam kvalitních a relevantních zdrojů.
3. Zpracovat plán výzkumu včetně vhodné metodologie zpracování empirické části práce.
4. Načrtnout obsah a strukturu své závěrečné práce podle zadané specifikace.

Obsah předmětu:

1. Metody získávání zdrojů, dat a informací.
2. Čtení odborného textu, rešerše, kritika pramenů, zásady interpretace dat, vědecká fakta.
3. Používání zdrojů a jejich citace, zásady správného citování, nejčastější chyby v citacích. Obecná pravidla pro bibliografické citace podle normy ČSN ISO 690.
4. Metodologie sociologického výzkumu, kvalitativní a kvantitativní metody.
5. Vybrané výzkumné metody a techniky vhodné pro zpracování bakalářské práce.
6. Vnitřní podoba bakalářské práce a stylistika.
7. Charakteristika jednotlivých základních částí bakalářské práce.
8. Vnější podoba bakalářské práce, formální náležitosti.
9. Time management. Efektivní časový plán postupu prací při zpracovávání bakalářské práce.
10. Prezentace bakalářské práce, příprava na diskusi a rozpravu v rámci obhajoby bakalářské práce.
11. Skupinové a individuální konzultace, prezentace průběžných výsledků.

Cíl předmětu:

Cíl předmětu je stanoven na základě rozboru jazykových potřeb vzhledem k požadavkům soudobé praxe v oblasti andragogiky. Výuka je zaměřena na posílení aktivních komunikačních dovedností v každodenních situacích. Rovněž je dán důraz na profesní orientaci učiva, odborný jazyk, aktivity a postupy rozvíjející jak komunikační dovednosti, tak i pasivní schopnosti porozumět a zvládnout odbornou literaturu na úrovni B1 dle CEFR. Slovní zásoba je preferenčně orientovaná na profesní komunikaci odpovídající úrovně tak, aby se student učil pohybovat v profesní sféře. Opakování a prohlubování nezbytných teoretických znalostí a procvičování jazykových prostředků obecných i odborných je podřízeno hlavnímu cíli.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Používat základní odbornou terminologii v angličtině.
2. Vysvětlit obsah a hlavní myšlenky anglického odborného videa, audia nebo textu.
3. Porozumět tématu diskuse v anglickém jazyce na dané téma.

Obsah předmětu:

1. Intelligence and security.
2. The rise of private military and security companies.
3. Environmental security.
4. Crime and security.
5. Food security.
6. Health and security.
7. Disasters and security.
8. The United Nations and the responsibility to protect.
9. The North Atlantic Treaty Organization: continuity and change.
10. Regional security organisations.
11. The United States: finding a role in the post-cold war and post-9/11.
12. Russia, The Black Sea region and security.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je prostředkovat studentům ucelený přehled o předpokladech, kontextech a důsledcích aktivit násilných nestátních aktérů v široké perspektivě mezinárodní politiky.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Analyzovat typologii násilných nestátních aktérů v kontextu teorie mezinárodních vztahů, mezinárodní bezpečnosti a mezinárodních teritorií.
2. Zhodnotit důvody vzniku terorismu či povstalectví a aplikovat znalosti v kontextu konkrétních příkladů.

Obsah předmětu:

1. Úvod do stresu.
2. Násilní nestátní aktéři (VNSA) jako aktéři mezinárodních vztahů, typologie násilných nestátních aktérů.
3. VNSA a teorie mezinárodních vztahů, předpoklady a důvody vzniku VNSA.
4. VNSA a bezpečnost, kritéria vyhodnocování hrozeb VNSA.
5. Funkce teritoria, mocenský význam kontroly teritoria; typy využití teritoria.
6. Teritoriální vládnutí VNSA, základní teoretické přístupy v literatuře.
7. Ideologie – intelektuální zdroje islámského radikalismu, rozdíly v sunnitském a šíitském pojetí islámské radikality, islám jako náboženství míru vs. náboženství násilí.
8. Terorismus – čtyři vlny terorismu, povstalectví – vznik, charakteristiky, aktivity.
9. Vliv VNSA na mezinárodní systém, škála přístupů/funkčních variant k regulaci VNSA v mezinárodním systému.
10. Empirie I.: Al-Káida Central/Core
11. Empirie II.: Al-Káida islámského Maghrebu, aš-Šabáb.
12. Empirie III.: Daeš, Hizballáh.
13. Závěrečná diskuse shrnující bezpečnostní problematiky VNSA.

Cíl předmětu:

Předmět má za cíl seznámit studenty se základními teoretickými aspekty fenoménu organizovaného zločinu, s jeho jednotlivými podobami a formami, a politikou boje proti němu.

Výstupy studia:

1. Porovnat základní teoretické koncepty pojící se s výzkumem organizovaného zločinu.
2. Interpretovat specifika organizovaného zločinu v různých částech světa.
3. Vysvětlit koncept organizovaného zločinu na konkrétním empirickém případu.
4. Formulovat základní možné přístupy k boji s organizovaným zločinem jak na domácí, tak především na mezinárodní úrovni.

Obsah předmětu:

1. Definice a atributy organizovaného zločinu.
2. Přístupy k výzkumu organizovaného zločinu.
3. Politika boje proti organizovanému zločinu.
4. Ilegální podnikání: komodity, trhy a obchodní kanály I. – narkotika, zbraně a obchod s lidmi.
5. Ilegální podnikání: komodity, trhy a obchodní kanály I. – organizovaná násilná kriminalita (racketeering, vydírání, nájemné vraždy).
6. Organizovaný zločin a legální sféra.
7. Italský organizovaný zločin – maffia (La Cosa Nostra), ndrangheta, camorra.
8. Ruský a postsovětský organizovaný zločin – vory v zakone, avtoritety, kavkazské klany.
9. Balkánský organizovaný zločin – albánský, bulharský, chorvatský, kosovsko-albánský a srbský organizovaný zločin.
10. Latinskoamerický organizovaný zločin – Kolumbie a Mexiko.
11. Čínský a vietnamský organizovaný zločin.
12. Japonský organizovaný zločin.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty s principy a základními metodami a technikami sociálně vědního výzkumu.

Obsah:

1. Aplikovat hlavní principy metodologie vědecké a výzkumné práce v oblasti společenských věd.
2. Vysvětlit principy volby vzorku a jeho vliv na validitu výsledků výzkumu.
3. Porovnat přínosy a limity jednotlivých výzkumných metod a vybrat vhodné kvalitativní či kvantitativní metody pro daný typ výzkumu.

Obsah:

1. Výzkum ve společenských vědách, jeho etika.
2. Základy teorie a metodologie vědy a hlavní koncepty.
3. Vědecký přístup a principy vzniku teorií ve výzkumu.
4. Výzkumný proces a stanovení výzkumné otázky, design výzkumu.
5. Sampling (získávání a volba vzorků.
6. Hlavní principy a kvantitativní analýzy dat.
7. Hlavní principy kvalitativní analýzy dat.
8. Projekt výzkumu a výzkumná zpráva.
9. Vybrané metody výzkumu: dotazníkové šetření.
10. Vybrané metody výzkumu: Focus groups, hloubkové rozhovory.
11. Vybrané metody výzkumu: pozorování.
12. Ostatní vybrané metody výzkumu: case study, desk research, data mining, experiment.

Cíl předmětu:

Cíl předmětu je stanoven na základě rozboru jazykových potřeb vzhledem k požadavkům soudobé praxe ve veřejném sektoru, které jsou kladeny na absolventa vysoké školy. Výuka je zaměřena na posílení aktivních komunikačních dovedností v každodenních situacích. Rovněž je dán důraz na profesní orientaci učiva, odborný jazyk, aktivity a postupy rozvíjející jak komunikační dovednosti, tak i pasivní schopnosti porozumět a zvládnout odbornou literaturu na úrovni B1 dle CEFR. Slovní zásoba je preferenčně orientovaná na profesní komunikaci odpovídající úrovně tak, aby se student učil pohybovat v profesní sféře. Opakování a prohlubování nezbytných teoretických znalostí a procvičování jazykových prostředků obecných i odborných je podřízeno hlavnímu cíli. Výuka odborného jazyka pokračuje na dosažení úrovni obecného jazyka na úrovni B1 v následujících semestrech.

Výstupy studia:

1. Argumentovat s využitím odborné terminologie v angličtině.
2. Analyzovat obsah a hlavní myšlenky anglického odborného videa, audia nebo textu.
3. Diskutovat v angličtině dané téma.

Obsah:

1. China: security and threat perceptions.
2. Security in Europe: the triumph of institution-building?
3. Security in Africa.
4. The Arctic.
5. The Arab Spring and democracy: problems and prospects.
6. The Israeli-Palestinian conflict.
7. Human, national and enviromental security in Latin America: Bolivia and Brazil.
8. Korea opportunities: human, enviromental and national security in the ROK and the DPRK.
9. Space and security.
10. Small States in Great Power Politics.
11. Limits of Democratic Consolidation.
12. Conclusion: where to next?

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je rozšířit znalosti a dovednosti získané v předmětu Metody odborné práce a aplikovat je na vlastní výzkumný projekt.

Výstupy studia:

1. Definovat téma, jeho rámec a kontext pro účely bakalářské práce.
2. Vyhledat relevantní odborné zdroje v požadované kvalitě a rozsahu.
3. Zpracovat teoretická východiska bakalářské práce na základě kritické analýzy vybraných zdrojů.

Příprava závěrečné práce se řídí vnitřními předpisy AMBIS vysoké školy, a.s., (Směrnice rektorky VP-R-01 - Závěrečná práce v bakalářském a navazujícím magisterském studiu).

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty s teorií a praxí bezpečnostní politiky.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Popsat roli bezpečnostní politiky na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.
2. Vysvětlit a roztřídit bezpečnostní rizika.
3. Aplikovat znalosti vnitřní bezpečnostní politiky a zahraniční politiky ČR na konkrétní situaci.
4. Popsat procesy a očekávanou reakci integrovaného záchranného systému na konkrétní situaci.

Obsah předmětu:

1. Bezpečnost. Bezpečnostní politika. Bezpečnostní terminologie.
2. Analýza rizik a predikce bezpečnostních hrozeb.
3. Bezpečnostní systém ČR a strategické dokumenty.
4. Mezinárodní spolupráce států v oblasti bezpečnostní politiky (NATO, OSN, mírové operace).
5. Zajišťování bezpečnosti na úrovni EU.
6. Obranná bezpečnostní politika ČR.
7. Zahraniční bezpečnostní politika ČR.
8. Vnitřní bezpečnostní politika ČR.
9. Bezpečnostní politika na lokální úrovni ČR – obce a kraje.
10. Krizový management.
11. Integrovaný záchranný systém v ČR.
12. Privatizace bezpečnosti a zajišťování bezpečnostní nestátními aktéry.

Cíl předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty se současnou realitou zajišťování energetické bezpečnosti po organizační, technické a právní stránce.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Vysvětlit důvody pro udržitelnou energetickou politiku a její aplikaci v EU.
2. Aplikovat nástroje pro energetickou bezpečnost na konkrétní skupiny.
3. Analyzovat surovinové a energetické potřeby a diverzitu jejich zdrojů v souladu s právními regulacemi.

Obsah předmětu:

1. lavní cíle evropské energetické politiky.
2. Udržitelná energetická politika.
3. Pojmy spolehlivosti, dostatečnosti a bezpečnosti v kontextu energetické politiky.
4. Hlavní skupiny hrozeb energetické bezpečnosti.
5. Nástroje utvářející energetickou bezpečnost.
6. Právní regulace, řízení a marketing energetické bezpečnosti.
7. Evropský systém obchodování s emisemi.
8. Diverzifikace zdrojů energie.
9. Role ENSTO-E při zajišťování energetické bezpečnosti v Evropě.
10. Bezpečnost dodávek plynných paliv.
11. Základní principy obrany a rekonstrukce energetických soustav za havarijních stavů a po poruchách.
12. Způsoby obrany a rekonstrukce výrobní kapacity v elektrizační soustavě při katastrofických poruchových stavech.

Cíl předmětu:

Předmět má za cíl zprostředkovat studentům odborné znalosti o soudobé problematice mezinárodní politiky, aby studenti získali hlubší znalosti o problémech globální bezpečnosti. Obsah sleduje aktuální události mezinárodního dění a uvedené příklady jsou semestrálně přizpůsobovány aktuálnímu vývoji v mezinárodní politice.

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Porovnat subsystémové hladiny bezpečnosti pro specifické aktéry.
2. Analyzovat státní hladinu bezpečnosti ve vybraném teritoriu.
3. Posoudit příklady individuální hladiny bezpečnosti a bezpečnosti mezinárodních prostor.
4. Zhodnotit perspektivy vývoje mezinárodní bezpečnosti na konkrétním příkladu.

Obsah předmětu:

Na úvodním semináři budou studenti seznámeni s podmínkami, obsahem a organizací odborné praxe. Na něm také obdrží všechny potřebné formuláře:

1. Současné definiční znaky světového a mezinárodního řádu.
2. Systémová hladina bezpečnosti – velmoci.
3. Subsystémová hladina bezpečnosti – mezivládní organizace.
4. Subsystémová hladina bezpečnosti – nestátní aktéři.
5. Státní hladina bezpečnosti – Evropa.
6. Státní hladina bezpečnosti – Severní a Jižní Amerika.
7. Státní hladina bezpečnosti – Asie.
8. Státní hladina bezpečnosti – Afrika.
9. Individuální hladina bezpečnosti – otázky jednotlivce a lidské bezpečnosti.
10. Bezpečnost mezinárodních prostor – problematika vesmíru, oceánů a pólů.
11. Perspektivy vývoje povahy mezinárodního řádu.
12. Závěrečné shrnutí bezpečnostní problematiky, diskuse.

Cíl předmětu:

Náplní předmětu je příprava a zpracování bakalářské práce pod vedením vedoucí/ho práce. Studující má za povinnost během přípravy práce konzultovat s vedoucí/m práce prostřednictvím osobních či online konzultací anebo e-mailem, přičemž minimálně by měla proběhnout konzultace struktury práce a rešerše literatury, výzkumného designu, sběru a analýzy dat, interpretace a diskuse výsledků a závěrečná konzultace před odevzdáním práce (splnění konzultací je podmínkou udělení zápočtu).

Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni:

1. Zpracovat systematickou rešerši odborné literatury na téma bakalářské práce.
2. Připravit plán výzkumu, včetně tvorby výzkumných otázek a hypotéz, plánu sběru dat a analytických strategií.
3. Realizovat výzkumný projekt na téma bakalářské práce.
4. Publikovat výsledky vlastního výzkumu ve formě bakalářské práce.

Příprava bakalářské práce se řídí vnitřními předpisy AMBIS vysoké školy, a.s. (Směrnice rektorky č. 1/2022 Závěrečná práce v bakalářském a navazujícím magisterském studiu).