Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je prohloubit znalosti z oblasti rizikové analýzy s dominantním zaměřením na praktické využití metod analýzy rizika v úzké návaznosti na prevenci rizik. Student bude znát používání pojmů nutných pro vyhodnocování rizika i s použitím výpočetní techniky k řešení rizik, zejména s výraznou praktickou orientací. Bude umět navrhovat a doporučovat metody pro kvalitativní a kvantitativní odhad rizika. Student umí vyjádřit možnosti minimalizace rizik formou protiopatření „ex ante“ (prevence rizik) a „ex post“, resp. jejich kombinací. Bude připraven tak, aby uměl navrhovat a doporučovat metody pro kvalitativní a kvantitativní odhad rizika. Bude umět analyzovat, posoudit a interpretovat nejistoty při analýze rizik. Student bude schopen identifikovat a kvantifikovat rizika, pořízení datové základny pomocí různých metod sběru dat včetně statistického vyhodnocení, uplatnění vhodných nástrojů pro hodnocení rizika, predikci rizika, rozhodovacích procesů a využití multikriteriální analýzy v procesu rizikové analýzy s podporou statistické analýzy a pravděpodobnosti. Výuka bude podporovaná využitím moderního programového vybavení pro hodnocení rizik (RIPRAN).

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Definice rizika antropogenní činnosti, teroristických útoků, denudačních území, industriálních území spolu s pojmy rizikové analýzy, identifikace a kvantifikace rizika
2. Hodnocení a hodnotící nástroje rizikové analýzy pro přesnější vyjádření hodnot rizika
3. Predikce rizika, rozhodování a rozhodovací procesy v návaznosti na ochranu území a veřejného prostoru
4. Vícekriteriální rozhodování, multikriteriální analýza
5. Praktické způsoby hodnocení a prevence s využitím statistické analýzy pro ekologická rizika
6. Rizika plynoucí z antropogenní činnosti
7. Ochrana veřejného prostoru, regionu, hranic státu a EU se zřetelem na rizika teroristického útoku
8. Rizika zátopových území, způsoby hodnocení a prevence s využitím pravděpodobnostní analýzy
9. Rizika industriálního území, rizika kontaminace životního prostředí, zejména podzemních vod
10. Průmyslové havárie chemických provozů a technologií, vliv rizikových faktorů na životní prostředí
11. Havárie jaderných zařízení a odezva dominantní antropogenní činnosti, jejich hodnocení a prevence
12. Shrnutí témat, (nebezpečí-riziko-prevence), prezentace vybraných témat seminárních prací

Zaměření předmětu:

Studenti budou po absolvování předmětu připravení zorientovat se v právních textech z oblasti správního práva – odvětví bezpečnost státu, kterým dokážou porozumět a provést pokročilou aplikaci právních norem na životní a své budoucí PROFESNÍ situace. Základními koncepcemi studia tohoto předmětu jsou syntéza, analýza a dedukce, a to jak na úrovní zkoumání právních norem, ale především na úrovni jejich interpretace a následné realizace. Dalším cílem předmětu je zdokonalení a prohloubení uvědomění si vzájemných souvislostí mezi správně-právními prvky (především na úseku bezpečnosti) ze strany studentů. Student bude způsobilý v této oblasti pracovat jak individuálně, tak i ve dvojici či ve skupině.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Organizace veřejné správy – se zaměřením na bezpečnost (Veřejná správa jako organizace, organizační principy výstavby VS, organizační moc, subjekty a vykonavatelé VS, působnost a pravomoc. Ústavní a zákonné základy organizace VS v České republice, veřejná služba. Organizace státní správy v České republice – prohloubení a rozšíření znalostí z bakalářského studia SP)
2. Činnost veřejné správy – se zaměřením na bezpečnost (Veřejná správa jako činnost, vrchnostenské veřejnoprávní a nevrchnostenské soukromoprávní formy činnosti VS. Ústavní a zákonné základy činnosti VS v České republice. Veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy, další úkony veřejné správy – prohloubení, posílení a rozšíření znalostí z bakalářského studia SP.)
3. Správní právo trestní (Vymezení správně právní odpovědnosti a odpovědnosti za porušení norem správního práva. Odpovědnost za přestupky; procesní aspekty správního práva trestního, přestupkové řízení.)
4. Bezpečnostní správa v ČR a EU (Orgány a základní instituty bezpečnostní správy; vnitřní bezpečnost ČR)
5. Veřejná správa na úseku Policie ČR (Orgány a základní instituty bezpečnostní správy, postavení Policie ČR, pravomoc a působnost.)
6. Veřejná správa na úseku Policie ČR II (Orgány a základní instituty bezpečnostní správy, postavení Policie ČR, pravomoc a působnost.)
7. Správně-právní aspekty krizového řízení a integrovaný záchranný systém (IZS)
8. Veřejná správa obrany státu I (Orgány a základní instituty vojenské správy, obrana státu, organizace obrany státu, postavení Armády ČR.)
9. Veřejná správa obrany státu II (Orgány a základní instituty vojenské správy, obrana státu, organizace obrany státu, postavení Armády ČR.)
10. Právní aspekty zpravodajských služeb v ČR (postavení v systému veřejných orgánů v ČR, právní kontrola zpravodajských služeb v ČR. Bezpečnostní informační služba)
11. Vývoj městské/obecní policie. Právní aspekty městské/obecní policie.
12. Postavení a pravomoci strážníků městské/obecní policie (Navázání a prohloubení z přednášky č. 11)

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a principy moderní kriminální politiky. Studentům se zdokonalí jejich vlastní schopnost kriticky a komplexně uvažovat o efektivitě různých opatření v rámci bezpečnostního systému státu. Studenti budou znát a umět vysvětlovat podstatu, jakož i význam kriminologických analýz stavu, struktury a vývoje kriminality, a prohloubí svoje dosavadní znalosti o jevech, které představují citelnou hrozbu pro bezpečnost občanů, stejně jako o preventivních i represivních strategiích k jejich účinnému omezování. Budou umět analyzovat bezpečnostní rizika a navrhovat opatření ke zlepšení bezpečnostní situace. Studenti znají a vysvětluji kriminální politiku jako součást bezpečnostní politiky státu. Budou umět implementovat systémy prevence kriminality do bezpečnostního prostředí veřejné a privátní sféry, jakož i efektivně využívat analýzu rizik při zajišťování bezpečnosti prostředí ve veřejném sektoru a soukromých organizacích.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Kriminální politika jako nástroj sociální kontroly kriminality
2. Zdroje dat o kriminalitě a jejich strategické využití
3. Aktuální stav kriminality v České republice – rozsah, struktura a vývoj
4. Strach ze zločinu jako alternativní měřítko bezpečnostní situace
5. Trestní politika jako součást kriminální politiky – účel a efektivita trestání
6. Retributivní a konsekvencionalistické přístupy k trestání
7. Preventivní strategie kontroly kriminality
8. Systémy prevence kriminality v ČR a v zahraničí
9. Veřejné mínění o kriminalitě a kriminální politice
10. Nové bezpečnostní hrozby a strategická opatření na jejich kontrolu
11. Efektivita kriminální politiky a možnosti jejího zkoumání
12. Aktuální a mezinárodní trendy kriminální politiky

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je vytvoření a upevnění znalostního základu u studentů ve sféře vzájemných vazeb a spolupráce záchranných a bezpečnostních složek, veřejné správy, fyzických a právnických osob při zvládání mimořádných událostí. Je objasněn význam IZS, místo a úloha složek IZS v systému. Jsou charakterizovány úkoly orgánů státní správy, územně samosprávných celků v rámci IZS, a to se zřetelem na připravenost na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a opatření v ochraně obyvatelstva. Jsou vymezeny práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob při přípravě a řešení mimořádných událostí a plnění opatření ochrany obyvatelstva. Rovněž jsou rozebrány zásady koordinace složek IZS při zásahu, postupy při zpracování dokumentace IZS včetně rozboru vybraných typových činností IZS. Studenti týmově v případových studiích deklarují součinnost složek IZS při řešení vybraných mimořádných událostí.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. IZS jako součást bezpečnostního systému státu, související právní předpisy. (2 P)
2. Působnost a oprávnění orgánů státní správy a územně samosprávných celků v rámci v IZS. (2 P)
3. Základní složky IZS – Hasičský záchranný sbor ČR a jednotky požární ochrany, Policie ČR, Zdravotní záchranná služba. (4 P)
4. Ostatní složky integrovaného záchranného systému a jejich spolupráce v IZS. (2 P)
5. Práva a povinnosti právnických a fyzických osob při mimořádných událostech. (2 P)
6. Koordinace složek IZS při společném zásahu. (4 P)
7. Dokumentace IZS, soubory typových činností. (2 C)
8. Krizová komunikace a spojení v IZS. (2 C)
9. Připravenost IZS pro záchranné a likvidační práce, finanční zabezpečení. (2 P)
10. Případové studie zásahů a cvičení IZS. (2 S)

Zaměření předmětu:

Zdokonalit znalosti posluchačů ve využití statistických metod pro analýzu a interpretaci dat při řešení bezpečnostní problematiky. Dále poskytnout aplikovaný přehled o nejpoužívanějších jednorozměrných a vícerozměrných statistických metodách analýzy dat, které budou procvičené v návaznosti na mimořádné události a vybrané krizové situace. Po úspěšném absolvování budou studenti umět samostatně používat významné statistické metody pro podporu rozhodovacích a řídících procesů v oblasti krizového řízení. Získané znalosti jim umožní studovanou problematiku aplikovat v praxi jako nástroj analýzy a prognózy v oblasti bezpečnosti.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Základní statistické pojmy, typy statistických proměnných.
2. Statistická analýza dat (sběr, vyhodnocení a interpretace dat).
3. Bodové a intervalové odhady. Testy statistických hypotéz.
4. Kontingenční tabulka. Testy a míry intenzity závislostí.
5. Korelační analýza.
6. Jednorozměrná analýza rozptylu.
7. Regresní analýza.
8. Logistická regrese.
9. Shluková analýza.
10. Metody statistického srovnávání. Indexní analýza.
11. Principy konstrukce tabulek a grafů.
12. Analýza časových řad. Dekompozice časových řad.

Zaměření předmětu:

Cílem výuky je hlubší seznámení s právní úpravou a organizací veřejného pořádku a zejména s rolí státu při zajištění vnitřní bezpečnosti. Cílem předmětu je seznámit studenty s aktuálním organizačním a funkčním pojetím veřejné správy v České republice; důraz je položen zejména na ústavněprávní a správně právní východiska veřejné správy, a to jak na ústřední, tak na územní úrovni. Student široce zná strukturu bezpečnostního systému a kompetence jeho jednotlivých prvků a jejich vzájemné vazby. Umí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém v oblasti řízení bezpečnosti a ochrany veřejného pořádku v rovině veřejného či soukromého sektoru. Student získá znalosti a dovednosti v oblasti specifik organizace a činnosti státní správy za mimořádných událostí a za krizových situací. Předmět se přitom zaměřuje na činnost státní správy jak v případě nevojenských, tak vojenských ohrožení vnitřní bezpečnosti státu. Student vyjadřuje a interpretuje principy vnitřní bezpečnosti státu a nástroje k zajištění bezpečnosti těchto systémů.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Ústavní základy veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti
2. Správní právo jako právo veřejné správy
3. Bezpečnost a veřejný pořádek v samosprávě
4. Bezpečnost a veřejný pořádek ve státní správě
5. Role ozbrojených sborů při naplnění veřejného pořádku
6. Veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost
7. Právní a jiné negativní důsledky migrace na vnitřní bezpečnost
8. Trestní a jiné sankční nástroje ochrany veřejného pořádku
9. Specifika činnosti státních orgánů při zajištění vnitřní bezpečnosti státu
10. Specifika činnosti samosprávy při zajištění vnitřní bezpečnosti státu
11. Zahraniční a historické příklady dobré správy při zajištění bezpečnosti
12. Náměty na možné organizační a legislativní změny v oblasti bezpečnosti

Zaměření předmětu:

Cílem výuky je rozšířit vědomosti a další kompetence studenta v oblasti krizového managementu tak, aby široce znal teorii všech fází krizového managementu. Student zná a vysvětluje terminologii v oblasti krizového managementu a ochrany osob a majetku. Bude schopen komplexního vnímání této problematiky a bude vhodně uplatňovat a rozvíjet poznatky v oblasti bezpečnostního managementu, analyzovat rozhodovací procesy v prostředí nejistot při specifikaci požadavků na bezpečnost osob a ochrany majetku. S využitím praktických příkladů si prohloubí znalosti strategie řešení krizových situací v souladu s podporou informačních systémů SSHR. Důraz je kladen na úkoly krizového managementu ve veřejné správě, součinnost prvků státní správy a samosprávy, neziskových a privátních organizací, na kompetence a úkoly OKŘ při prevenci, průběhu a likvidaci následků KS a mimořádných událostí. Intencí předmětu je taktéž při praktickém procvičování řešení KS prokázat schopnost pracovat v týmu při zpracovávání postupu k ochraně osob a majetku.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Příslušné právní normy a základní pojmy (terminologie).
2. Systém krizového řízení v České republice.
3. Orgány krizového řízení a vzájemné vazby.
4. Úloha veřejné správy, neziskových a privátních organizací.
5. Bezpečnostní rady a krizové štáby, stálé pracovní skupiny.
6. Prohloubení znalostí o obsahu, formě a tvorbě krizových, havarijních plánů, plánů krizové připravenosti
7. Legislativní materiály EU a ČR vztahující se k řešení problematiky ochrany kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury.
8. Systém nouzového hospodářství, plán hospodářské mobilizace, státní hmotné rezervy.
9. Systémy informační podpory HOPKS jako podpora plánovacích a rozhodovacích procesů.
10. Integrovaný záchranný systém, jeho subjekty, role, strategie řízení, typové činnosti, financování.
11. Prevence závažných havárií, metody identifikace a analýzy rizik mimořádných událostí a krizových situací.
12. Zvládnutí krizové situace a strategie obnovy systému nebo subjektu (plán obnovy).

Zaměření předmětu:

Cílem výuky předmětu je vytvoření komplexního a analytického přehledu a znalostí o technologiích využitelných pro ochranu veřejného pořádku. Student zná a vysvětluje principy a možnosti používaných technologií specializovaných pro monitorování veřejného pořádku, bezpečnosti a prosazování ochrany veřejného pořádku. Umí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém a zpracovat postup k ochraně veřejného pořádku v rovině veřejného či soukromého sektoru. V oblasti monitorování a kontroly veřejného pořádku a bezpečnosti umí student identifikovat základní i specializované systémy monitoringu, měření a hlášení využívaných pro ochranu veřejného pořádku. V oblasti technologií student bude schopen aplikovat prosazování nesmrtících zbraní vhodných při narušení jednotlivci i davem. Získané znalosti umožní vytvořit schopnosti pro samostatnou, kvalifikovanou a tvůrčí práci bezpečnostních pracovníků v oblasti ochrany veřejného pořádku. Budou umět vhodně uplatňovat a rozvíjet poznatky při zpracovávání postupů v oblasti bezpečnostního managementu a ochrany veřejného pořádku.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Úvod do problematiky, subjekty ochrany veřejného pořádku, právní aspekty
2. Nesmrtící zbraně s mechanickým účinkem
3. Nesmrtící zbraně s chemickým, světelným a zvukovým účinkem
4. Nesmrtící zbraně s elektrickým účinkem
5. Systémy se směrovanou energií, ochrana proti dronům, zastavování vozidel
6. Kamerové systémy, městské a osobní kamerové systémy
7. Identifikační systémy, čipová a biometrická identifikace
8. Noktovize, termovize, rozšířená realita
9. Milivizní, terahertzové a ostatní systémy monitorování veřejného pořádku
10. Technologické systémy bezpečnostních prohlídek
11. Měření rychlosti vozidel a monitorování provozu
12. Detekce alkoholu v krvi a užití omamných látek

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je navázat na výstupy učení z předmětu Management organizace I, rozvíjet a prohlubovat vybrané soudobé manažerské přístupy tak, aby našly praktickou využitelnost na úrovni středního a vyššího managementu v orgánech a organizacích (státních, nestátních, soukromých) zajišťujících vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek. Student zná zásady projektového managementu, v jehož rámci si osvojí tvůrčí manažerské myšlení a jednání, projektové principy a postupy, práci v týmech v relaci k řízenému bezpečnostnímu systému. Bude umět prakticky využívat nástroje a techniky vybraných manažerských přístupů vykonávaných ve standardních podmínkách i v podmínkách změn v organizacích zajišťujících vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Strategický management – aplikace v organizacích zajišťujících vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek
2. Metody a techniky strategického managementu
3. Manažerské rozhodování
4. Vybrané metody řešení rozhodovacích problémů – aplikace v organizacích zajišťujících vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek
5. Management změn a inovací
6. Projektový management
7. Metody a techniky projektového managementu
8. Procesní management
9. Metody a techniky managementu kvality (TQM, EFQM, CAF) – aplikace v organizacích zajišťujících vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek
10. Management a leadership
11. Manažerská odpovědnost a etika
12. Hodnocení výkonnosti a prosperity organizace – aplikace v organizacích zajišťujících vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je poskytnout studentům informace týkající se výběru tématu a vedoucího diplomové práce, požadavků vysoké školy na administrativní průběh procesu zpracování diplomové práce až po její obhajobu při státní závěrečné zkoušce. Studenti získají důležité informace týkající se vazby tématu a obsahu diplomové práce na studovaný program, důraz je kladen na seznámení studentů s vhodnou strukturou diplomové práce a správné obsahové naplnění jednotlivých částí. Seminář je zaměřen především na seznámení s formálními požadavky na zpracování diplomové práce, vyhledávání odborných a vědeckých zdrojů, jejich správné citování a prevenci plagiátorství.

Hlavní témata - obsah předmětu:

1. 1. Výběr tématu a vedoucího práce
2. 2. Základní procesní požadavky - směrnice rektora k závěrečným pracem
3. 3. Struktura závěrečné práce
4. 4. Zdroje odborné a vědecké literatury, práce s nimi
5. 5. Citace, citační normy, prevence plagiátorství
6. 6. Data a jejich sběr

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu Odborná praxe I a II je prohloubení teoretických znalostí, které student získá při studiu, a jejich verifikace s praxí a získání prvotních praktických zkušeností v oblasti administrativní i praktické připravenosti zabezpečování bezpečnosti a ochrany veřejného pořádku v návaznosti na místo výkonu praxe. Předmět je řízen odbornými garanty, kteří zodpovídají za stanovení cílů, obsahu a evaluaci realizované odborné praxe. Předmět Odborná praxe probíhá v druhém semestru (dva týdny) a třetím semestru (čtyři týdny) studia, délka praxe za celé studium je tedy 6 týdnů.

Student může praxi splnit třemi způsoby:

1. Navrhne si sám organizaci, se kterou se domluví a praxi u ní absolvuje.

2. Student pracuje v organizaci, která svou činností přímo souvisí se studijním programem a je v souladu s profilem absolventa. Pak si praxi může nechat částečně uznat.

3. Student má možnost využít smluvně zajištěné organizace, které se školou spolupracují.

Student na konci každého semestru vypracuje Zprávu o realizaci odborné praxe, jejíž součástí bude vlastní zhodnocení působení v organizaci a také přehled projektů a úkolů, na kterých student spolupracoval. Pro udělení zápočtu je třeba cíle a výsledky odborné praxe obhájit v cizím jazyce před komisí. Zpravidla se bude jednat o anglický jazyk, po domluvě je ale možná i obhajoba v německém nebo ruském jazyce.

Zaměření předmětu:

Studium v předmětu je zaměřeno na diverzifikaci znalostí a vysvětlování složitosti řešení mimořádných událostí a krizí v kontextu nadnárodních dohod a z toho plynoucí spoluráce. Student zná právní předpisy a na základě toho vysvětluje zásady civilní nouzové připravenosti EU a NATO, nouzového plánování, plánování pro zajištění bezpečnosti území v NATO, EU a ČR. Studenti budou dále znát způsoby a rozsah implementace nadnárodních norem do bezpečnostního systému ČR a na úrovni orgánů veřejné správy tak, aby uměli vysvětlit komplexní procesní vazby při zajišťování bezpečnosti uvnitř i mimo hranice ČR. Umí identifikovat a analyzovat bezpečnostní hrozby. Umí vyjmenovat zásady a principy civilní nouzové připravenosti implementované do bezpečnostního systému ČR. Důraz je kladen i na vytváření schopností k týmové spolupráci při řešení bezpečnostního problému.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Krizový management Severoatlantické aliance
2. Úkoly a orientace NATO
3. Krizový management Evropské unie
4. Strategie Evropské unie
5. Bezpečnostní a obranná politika EU
6. Spolupráce EU a NATO
7. Současné bezpečnostní hrozby
8. Strategické dokumenty zahraniční a bezpečnostní politiky
9. Civilní nouzová připravenost EU a NATO
10. Civilní nouzová připravenost ČR.
11. Koncepce operační přípravy státního území ČR
12. Právní předpisy a související dokumenty

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je prohloubit studentům znalosti z oblasti legislativního rámce zajištění bezpečnosti a základních úkolů ochrany obyvatelstva. Studenti budou znát právní systém v oblasti ochrany obyvatelstva a budou umět interpretovat jejich principy v rámci bezpečnostního systému státu. Studenti budou umět vysvětlovat zásady a postupy ochrany proti zbraním hromadného ničení, použití chemických látek a možností dekontaminace v rámci ochrany obyvatelstva. Současně budou schopni aplikovat metody a postupy individuální a kolektivní ochrany. Studenti budou umět identifikovat a analyzovat bezpečnostní hrozby plynoucí z charakteristik nebezpečných látek. Na základě poskytnutých informací o ochraně obyvatelstva studenti budou umět kreazivně zvažovat opatření a postupy ochrany obyvatelstva při stavu ohrožení státu a při stavu válečném. Studenti budou schopni kritického myšlení a samostatnosti v takovém rozsahu, aby byli kompetentní komplexního chápání a vysvětlování problematiky ochrany obyvatelstva.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Základní pojmosloví, legislativní rámec
2. Mimořádné události a krizové situace
3. Základní úkoly a koncepce ochrany obyvatelstva
4. Nebezpečné chemické látky
5. Nebezpečné chemické látky a jejich hodnocení rizika
6. Individuální a kolektivní ochrana
7. Hasiva
8. Zbraně hromadného ničení
9. Ochrana obyvatelstva vůči zbraním hromadného ničení
10. Evakuace a přežití
11. Ochrana obyvatelstva v mezinárodním měřítku
12. Informovanost, příprava a vzdělávání obyvatelstva

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je poskytnutí znalostní báze usnadňující rozšířit pochopení dané problematiky a vytvořit schopnosti pro výkon funkce manažera odpovědného za informační bezpečnost. Komplexním výstupem učení je schopnost studenta vytvořit a navrhnout politiku informační bezpečnosti organizace. Student bude znát právní systém v oblasti informační bezpečnosti. Student bude umět provést analýzu rizik, posoudit dosaženou úroveň záruky za bezpečnost, zdůvodnit volbu bezpečnostních opatření a vysvětlit problematiku informační bezpečnosti na úrovni managementu organizace. Bude umět tvůrčím způsobem řešit a implementovat klíčové faktory, které ovlivňují efektivní fungování informační bezpečnosti v organizaci. Student bude umět identifikovat bezpečnostní hrozby a aktivním způsobem řídit informační bezpečnost organizace.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Úvod do problematiky.
2. Základní vymezení řízení informační bezpečnosti.
3. Metody výzkumu a aplikace poznatků informačního managementu.
4. Analýza informačních rizik.
5. Metody hodnocení informačních rizik.
6. Bezpečnostní testy.
7. Administrativní bezpečnost.
8. Strategie informační bezpečnosti organizace.
9. Systém řízení informační bezpečnosti organizace.
10. Tvorba konceptu informační bezpečnosti organizace.
11. Práce s utajovanými a citlivými informacemi.
12. Vzdělávání a příprava personálu v oblasti informační bezpečnosti.

Learning objectives:

The aim of the subject is to acquire and further develop the knowledge of the ways of committing crimes related to the use of information and communication technologies and to be able to subdue these acts under the individual articles of criminal code. Students can search and process the necessary security information, identify and analyze existing security threats. The course focuses on the characteristics of the process of law enforcement bodies, on the specifics of detecting and investigating cybercrime and on the international legal aspects of the cybercrime phenomenon. The course is designed with a focus on security and also allows the graduate to take adequate measures in the case of cyber attack within the organization. Students will be able to creatively tackle problems in this area. Students will get a comprehensive overview of this issue and will be able to implement them in the security systems of the public and private spheres.

Structure of the subject

1. Introduction to the cybercrime
2. Legal norms regulating cyberspace
3. Legal basis of ISP (Internet Service Provider) activities
4. Personal data protection
5. Privacy adn security in IT, data protection on Internet
6. Cyber attacks I.: protection of intellectual property, malware, Botnet
7. Cyber attacks II.: Social Engineering, hacking, Phishing, Pharming, Spam, Hoax
8. Cyber attacks III.: Ransomware, DoS, DDoS
9. Cyber attacks IV.: Protection and abuse of children on the Internet
10. Social network
11. The activities of law enforcement forces in cyberspace
12. The Cyber Security act, CERT/CSIRT

Zaměření předmětu:

Cílem výuky je zdokonalit a rozšířit znalostí studentů, jakož i vytvořit schopnost komplexního vnímání hrozeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti. Studenti budou znát a umět vysvětlovat charakter nestátní hrozby v rámci problematiky mezinárodní bezpečnosti. Studium jim umožní šířeji identifikovat a analyzovat tento typ bezpečnostních hrozeb realizovaných na lokální, regionální i mezinárodní hladině násilí, které nestátní aktéři (VNSA) vytvářejí. Osvojením teoretické i empirické učební látky studenti budou umět aplikovat metody a postupy, které jim umožní správně rozeznávat jednotlivé bezpečnostní hrozby od VNSA plynoucí – budou znát 1) příčiny/souvislosti vzniku hrozeb a 2) typologie a kritéria pro vyhodnocování hrozeb. Pro praxi tak studenti budou vybaveni rozvinutými odbornými dovednostmi, které již umožní na střední a vyšší hladině managementu definovat, hodnotit a řešit konkrétně vzniklé bezpečnostní situace a eliminovat rizika rozhodování. Budou umět přijímat adekvátní bezpečnostní opatření, navrhovat a zdůvodňovat celou škálu protipovstaleckých/protiteroristických politik a jejich funkčních variant k regulaci VNSA v mezinárodním systému.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Násilní nestátní aktéři (VNSA) jako aktéři mezinárodních vztahů, typologie násilných nestátních aktérů;
2. VNSA a teorie mezinárodních vztahů, předpoklady a důvody vzniku VNSA;
3. VNSA a bezpečnost, kritéria vyhodnocování hrozeb VNSA;
4. Funkce teritoria, mocenský význam kontroly teritoria; typy využití teritoria;
5. Teritoriální vládnutí VNSA, základní teoretické přístupy v literatuře;
6. Ideologie – intelektuální zdroje islámského radikalismu, rozdíly v sunnitském a šíitském pojetí islámské radikality, islám jako náboženství míru vs. náboženství násilí;
7. Terorismus – čtyři vlny terorismu, povstalectví – vznik, charakteristiky, aktivity;
8. Vliv VNSA na mezinárodní systém, škála přístupů/funkčních variant k regulaci VNSA v mezinárodním systému;
9. Empirie I.: Al-Káida Central/Core;
10. Empirie II.: Al-Káida islámského Maghrebu, aš-Šabáb;
11. Empirie III.: Daeš, Hizballáh;
12. Závěrečné shrnutí bezpečnostní problematiky VNSA.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu Odborná praxe I a II je prohloubení teoretických znalostí, které student získá při studiu, a jejich verifikace s praxí a získání prvotních praktických zkušeností v oblasti administrativní i praktické připravenosti zabezpečování bezpečnosti a ochrany veřejného pořádku v návaznosti na místo výkonu praxe. Předmět je řízen odbornými garanty, kteří zodpovídají za stanovení cílů, obsahu a evaluaci realizované odborné praxe. Předmět Odborná praxe probíhá v druhém semestru (dva týdny) a třetím semestru (čtyři týdny) studia, délka praxe za celé studium je tedy 6 týdnů.

Student může praxi splnit třemi způsoby:

1. Navrhne si sám organizaci, se kterou se domluví a praxi u ní absolvuje.

2. Student pracuje v organizaci, která svou činností přímo souvisí se studijním programem a je v souladu s profilem absolventa. Pak si praxi může nechat částečně uznat.

3. Student má možnost využít smluvně zajištěné organizace, které se školou spolupracují.

Student na konci každého semestru vypracuje Zprávu o realizaci odborné praxe, jejíž součástí bude vlastní zhodnocení působení v organizaci a také přehled projektů a úkolů, na kterých student spolupracoval. Pro udělení zápočtu je třeba cíle a výsledky odborné praxe obhájit v cizím jazyce před komisí. Zpravidla se bude jednat o anglický jazyk, po domluvě je ale možná i obhajoba v německém nebo ruském jazyce.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je prohloubit bakalářské znalosti studentů z oblasti zpracovávání závěrečné práce – diplomového projektu a současně vytvořit prostor pro odbornou úvodní komunikaci s předpokládaným vedoucím diplomové práce.

Hlavní témata - Obsah předmětu

1. Struktura diplomové práce.
2. Metodika zpracování diplomové práce.
3. Práce s literaturou a informacemi, etické principy a standardy.
4. Zásady přípravy prezentace a obhajoby diplomové práce.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je prohloubit a rozšířit znalosti studentů nejenom o současném stavu hospodářských opatření za mimořádných událostí a krizových stavů v rámci bezpečnostního systému ČR, s místem a úlohou správních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob a územních samosprávných celků při zajišťování věcných zdrojů v období přípravy a po vyhlášení krizových stavů, se zásadami plánování nezbytných a mobilizačních dodávek a zpracování stanovené dokumentace, ale i s jejich historickým kontextem. Studenti umí identifikovat potřebné prvky pro materiální, technické a personální řešení mimořádných událostí, pro zabezpečení ochrany obyvatelstva a majetku.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Legislativa a základní pojmy
2. Krizový plán ORP a systém hospodářských opatření k jeho zabezpečení
3. Rozpočet a finanční kalkulace zabezpečení MU a krizových situací
4. Rozpočet a materiální kalkulace zabezpečení MU krizových situací
5. Regulační opatření a varianty jejich kalkulací
6. Realizace HOPKS na úrovni Ministerstva financí
7. Realizace HOPKS na úrovni Ministerstva zemědělství
8. Realizace HOPKS na úrovni Ministerstva zdravotnictví
9. Realizace HOPKS na úrovni Ministerstva obrany
10. Operační příprava státního území z hlediska zdrojového zabezpečení
11. CNP a jeho propojení se systémem hospodářských opatření při řešení KS
12. Humanitární pomoc národní a mezinárodní

Zaměření předmětu:

Výuka v obecné a konkrétní rovině prohlubuje problematiku informační bezpečnosti vyučovanou v rámci bakalářského studijního programu a specificky se zaměřuje na oblast kybernetické bezpečnosti. Studenti si nejprve osvojí základní terminologii a legislativní rámec vztahující se ke kybernetické bezpečnosti a po této teoretické přípravě analyzují slabiny jednotlivých bezpečnostních opatření, systémů a aplikací. Na konkrétních případech z praxe jsou demonstrovány jednotlivé kybernetické hrozby a útoky, včetně jejich původu, průběhu, možnosti obrany před nimi. Pozornost je zaměřena na všechny klíčové prvky kybernetické bezpečnosti (technologie, lidi a procesy). Díky tomuto praktickému přístupu si studenti jednak rozšíří obecné znalosti vztahující se ke kybernetické bezpečnosti a také si zdokonalí schopnosti zvládat krizové situace vyplývající z aktivit v kyberprostoru.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Úvod do předmětu, kybernetická bezpečnost. Vývoj kybernetické bezpečnosti v ČR, dopady kybernetických útoků.
2. Data, informace a znalosti – typy dat a informací, životní cyklus informace.
3. Bezpečnost dat a informací.
4. Kybernetické útoky a hrozby.
5. Řízení informační bezpečnosti – aktiva, hrozby, zranitelnosti, bezpečnostní politika.
6. Základní sada bezpečnostních opatření – typy opatření. Praktická implementace opatření.
7. Zákon o kybernetické bezpečnosti.
8. Prováděcí předpisy k zákonu o kybernetické bezpečnosti.
9. Kybernetické bezpečnostní týmy. CSIRT/CERT.
10. Kyber bezpečnost prakticky – Identifikace, autentizace, autorizace. Útoky a obrana před nimi.
11. Kyber bezpečnost prakticky – Auditing a monitoring, zálohování a archivace. Legální limity.
12. Kyber bezpečnost prakticky – Antimalware, šifrování, hashování. Praktická demonstrace nasazení jednotlivých prostředků.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je prohloubit studentům znalosti z oblasti zajištění a řízení základních úkolů při řešení mimořádných událostí na jednotlivých úrovních řízení, se zaměřením na činnost Hasičského záchranného sboru ČR a jednotek požární ochrany v této problematice.

Hlavní témata - obsah předmětu

1. Teoreticko-právní vymezení problematiky zdolávání mimořádných událostí
2. Úkoly, postavení a činnost jednotlivých subjektů při přípravě a řešení mimořádných událostí
3. Dokumentace zdolávání mimořádných událostí
4. Úrovně řízení při odezvě na mimořádnou událost
5. Opatření ochrany obyvatelstva při zdolávání mimořádných událostí
6. Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany – systém, vazby, dislokace, předurčenost
7. Síly a prostředky jednotek požární ochrany
8. Činnost jednotek požární ochrany při jednotlivých mimořádných událostech
9. Součinnost jednotek požární ochrany s dalšími složkami IZS
10. Mezinárodní spolupráce, mezinárodní záchranné operace

Zaměření předmětu:

Náplní předmětu je finální zpracování diplomové práce - vyhodnocení a shrnutí výzkumné části, dopracování teoretické a praktické části, zpracování závěrečné kapitoly, zpracování anotace, formální úprava a příprava na obhajobu pod vedením vedoucího práce. Studující má za povinnost během přípravy práce konzultovat finální zpracování s vedoucím práce pomocí osobních konzultací anebo e-mailem (splnění konzultací je podmínkou udělení zápočtu v příslušných předmětech, jejichž náplní je příprava diplomové práce).

Cíle předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studující s forenzní psychologií jako aplikovanou psychologickou disciplínou, jejíž poznatky mohou uplatnit v praxi. Proto je obsah předmětu zaměřen spíše na praktické využití poznatků než na teoretické přístupy a koncepce, které charakterizují forenzní psychologii jako jednu z psychologických věd.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Po absolvování předmětu budou studující znát jak psychologické poznatky o osobnosti pachatele, tak i o psychologii oběti trestných činů. Své vědomosti budou umět tvůrčím způsobem uplatnit jak při jednání s pachateli (např. při jejich výslechu, vyšetřování, zjišťování motivace jejich jednání, včetně vyšetřování dětských pachatelů), tak i při jednání a poskytování pomoci obětem trestných činů.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Předmět a metody forenzní psychologie
2. Psychologie pachatelů trestných činů
3. Psychologické a kriminologické zkoumání mladistvých pachatelů
4. Kriminální jednání a jeho motivace
5. Jednání s nebezpečnými pachateli
6. Dopad trestného činu na oběť
7. Posttraumatická stresová porucha
8. Poskytování pomoci v situaci tísně
9. Role oběti při vyšetřování trestného činu
10. Jednání s obětí trestného činu

Cíle předmětu:

Cílem předmětu je přispět k pochopení studentů problematiky korupce a možností boje proti ní prostředky trestního práva. Trestněprávní ochrana společnosti před korupcí má za úkol mimo jiné zabránit ekonomickému úpadku státu a morálnímu úpadku společnosti. Jsou analyzovány nejen trestné činy korupčního charakteru v rámci právního řádu ČR, ale i související legislativa ES/EU a z pohledu mezinárodního práva. Dále je mimo jiné zkoumána úloha orgánů činných v trestním řízení, otázka ochrany informátorů a svědků. Analýza tzv. Bribery Act a FCPA - zákony, které kladou na organizace požadavek zajistit „adekvátní procedury“ za účelem prevence úplatkářství a korupce. Teoretické přednášky budou doplněny případovými studiemi korupčních případů.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti daného předmětu budou schopni porozumět důvodům trestně právní ochrany společnosti před korupcí a tomu, jakým způsobem je tato trestně právní ochrana řešena a prosazována orgány činnými v trestním řízení, a to nejen na území České republiky, ale i v rámci EU a mezinárodně.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Korupce: 1) z hlediska toho, kdo je korumpován; 2) kdo korumpuje; 3) existence vztahu mezi korumpujícím a korumpovaným.
2. Korupce a právni řád ČR
3. Právní hranice mezi korupčním a nekorupčním jednáním
4. Mezinárodní úmluvy v boji proti korupci
5. Trestněprávní úmluva o korupci
6. Občanskoprávní úmluva o korupci
7. OECD Anti-Bribery Convention - (Úmluva o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích)
8. United Nations Convention against corruption
9. Ochrana finančních zájmů EU
10. FCPA - Foreign Corrupt Practices Act
11. Zákon o veřejných zakázkách
12. UK Bribery Act 2010
13. Úloha orgánů činných v trestním řízení, otázka ochrany informátorů a svědků

Cíle předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty s průřezovými kritérii prvků kritické ochrany, specifikami jednotlivých odvětví a strategiemi krizového řízení ve vybraných oblastech kritické infrastruktury. Studenti budou znát hodnocení úrovně odolnosti kritické infrastruktury, vazby a souvztažnosti odolnosti prvků kritické infrastruktury ve vybraných sektorech a podsystémech. Budou umět identifikovat faktory se zásadním vlivem na zajištění minimální dostupnosti funkcí EKI a KI a vysvětlovat způsoby hodnocení odolnosti kritické infrastruktury. Budou umět analyzovat bezpečnostní hrozby a jejich dopady v oblasti kritické infrastruktury. Na základě získaných znalostí budou schopní se dále učit a vyhledávat potřebné informace dle konkrétního zaměření problematiky KI.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do kurzu, vysvětlení pojmů kritická infrastruktura, bezpečnost kritické infrastruktury, stabilita a odolnost.
2. Současný právní rámec kritické infrastruktury.
3. Zranitelnost a rizika KI.
4. Popis hrozeb a rizik kritické infrastruktury.
5. Ochrana dopravních a energetických kritických infrastruktur.
6. Rozvoj strategické a institucionální úrovně ve vztahu k posilování stability dopravní KI.
7. Rozvoj strategické a institucionální úrovně ve vztahu k posilování stability energetické KI.
8. Sofistikovaná fyzická a kybernetická ochrana KI.
9. Definice, rozbor a legislativa při ochraně měkkých cílů.
10. Specifika měkkých cílů z hlediska zabezpečení.
11. Nouzové zásobování elektřinou v přípravě krizových stavů.
12. Nouzové řešení dopravního zabezpečení v přípravě krizových stavů.

Cíle předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty s aktuální situací v oblasti identifikace a dokazování projevů extrémismu a radikalismu v České republice i v okolních státech, včetně projevů terorismu.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti budou znát a umět vysvětlovat endogenní i exogenní příčiny projevů extrémismu a radikalismu v České republice i ve světě a jejich roli na zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti státu. Budou umět vyhledávat a zpracovávat bezpečnostní informace umožňující přípravu možných eliminačních opatření. Důraz je položen zejména na seznámení s metodami prevence proti projevům extrémismu a radikalismu a možnostmi postihu ze strany státu. Studenti budou znát a umět identifikovat projevy extrémismu a radikalismu, včetně možných násilných projevů těchto subjektů, dále analyzovat jejich dopady a navrhovat možná preventivní opatření. Studenti budou znát základní postupy implementace potřebných opatření k zajišťování bezpečnosti a ochrany veřejného pořádku.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Vnější a vnitřní příčiny projevů extrémismu a radikalismu.
2. Extrémismus a radikalismus jako možné ohrožení vnitřní bezpečnosti státu.
3. Propaganda jako nástroj šíření extrémismu.
4. Terorismus jako produkt extrémismu a radikalismu.
5. Právní a společenské základy boje proti extrémismu a radikalismu.
6. Možnosti prevence projevů extrémismu ze strany státních orgánů.
7. Možnosti prevence projevů extrémismu ze strany nevládních organizací.
8. Činnost bezpečnostního managementu v prevenci projevů extrémismu.
9. Činnosti státní správy při řešení problematiky extrémismu a radikalismu.
10. Činnost samosprávy při řešení projevů extrémismu.
11. Trestné činy z nenávisti a jejich dokazování ze strany státu.
12. Náměty na možné organizační a legislativní změny v oblasti řešení projevů extrémismu.

Cíle předmětu:

Po absolvování výuky soudního lékařství posluchač: má základní znalosti o thantologii, orientuje se v problematice vzniku různých druhů poranění a v problematice náhlé smrti, má základní znalosti z forenzní toxikologie, včetně možnosti uplatnění tohoto oboru ve forenzní praxi.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Organizace soudnělékařské služby v ČR v návaznosti na orgány činné v tr. řízení.
2. Posmrtné změny, náhlé a neočekávané úmrtí.
3. Tupá poranění včetně problematiky dopravních nehod.
4. Poranění ostrým předmětem.
5. Střelná poranění.
6. Forenzní alkohologie I.
7. Forenzní alkohologie II.
8. Forenzní toxikologie.
9. Poranění vysokou a nízkou teplotou a poranění elektrickým proudem.
10. Dušení včetně utopení.
11. Ostatní témata v soudním lékařství dle doporučené literatury.

Cíle předmětu:

Cílem předmětu je v simulovaném prostředí vyzkoušet ucelený pohled propojení činností managementu lidských zdrojů se strategií podniku nebo organizace a manažerskými činnostmi manažerské pozice na základě případové studie a týmové práce. Předmět aktivizuje studenta k samostatnému přemýšlení a rozhodování. Základní formou výuky je manažerská hra doplněná blokem seminářů. Absolvování manažerské hry vede k formování základních manažerských dovedností.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Vysvětlení propojení činností managementu lidských zdrojů se strategií podniku nebo organizace a manažerskými činnostmi manažerské pozice na základě znalostí z předcházejících předmětů studijního oboru.
2. Zadání manažerské hry a pravidla týmové práce.
3. Realizace manažerské hry v týmech.
4. Prezentace výsledků jednotlivých týmů.
5. Zpětná vazba a řízená diskuse studentů k výsledkům jednotlivých týmů.
6. Shrnutí poznatků z manažerské hry.

Cíle předmětu:

Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět problematice práva na informace a svobodného přístupu k informacím ve vztahu k VS ČR. Dále bude schopen správně interpretovat relevantní právní předpisy a judikaturu týkající se této oblasti a použít informace získané studiem na úseku práva na informace ve vztahu k veřejné správě. Student bude schopen interpretovat také základní legislativu týkající se ochrany osobních údajů.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Základní úvod, exkurz do historie, resp. historických kontextů
2. Právo na informace a ochrana soukromí z ústavněprávního pohledu
3. Právo na informace a ochrana soukromí z mezinárodněprávního hlediska
4. Svobodný přístup k informacím ve veřejné správě
5. Limity poskytování informací ze strany veřejné správy
6. Rozbor judikatury na předmětném úseku
7. Transparentnost veřejné správy, vztah korupce a otevřenosti veřejné správy
8. Další relevantní okruhy otázek

Cíle předmětu:

Kurz si klade za cíl poskytnout komplexní vhled do nejaktuálnějších diskusí o současných výzvách a budoucnosti Evropské unie. V kurzu budou rozebírány debaty o institucionální reformě EU z posledních několika let, priority současné Evropské komise; objasněny budou také pojmy jako "strategická autonomie", "kondicionalita", "zpráva o stavu Unie", "špičkový kandidát" či "gender mainstreaming". Zvláštní důraz bude kladen na problematiku právního státu a ochrany demokracie. Úvahy budou směřovat také k víceletému finančnímu rámci, ke koncepci Zelené dohody pro Evropu a tzv. Stálé strukturované spolupráci.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti se budou po absolvování kurzu orientovat v aktuální problematice týkající se fungování a výzev Evropské unie a pozice členských zemí v ní. Budou mít komplexní přehled o nejdůležitějších unijních koncepčních dokumentech; budou znát pozici České republiky k vybraným klíčovým otázkám a návrhům týkajících se zejm. institucionální reformy Unie. Budou schopni/y racionálně argumentovat ohledně návrhů budoucí podoby EU. Veškeré tyto znalosti lze využít v oblasti veřejné správy, práci s evropskými fondy a rovněž v občanském životě.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Ideové základy EU (Smlouva o fungování EU, Bratislavské prohlášení 2016, Římská deklarace 2017)
2. Výzva evropských intelektuálů 2019
3. Evropská globální strategie 2016 (pojem "strategická autonomie")
4. Nová strategická agenda Evropské rady 2019
5. Právní stát a demokracie v EU a jejich ochrana (pojem "kondicionalita")
6. Současná Evropská komise a její hlavní politické priority
7. Konference o budoucnosti Evropy
8. Víceletý finanční rámec a Zelená dohoda pro Evropu
9. Institucionální reforma EU I
10. Institucionální reforma EU II
11. Evropská obranná spolupráce (Stálá strukturovaná spolupráce; PESCO)
12. Scénáře vývoje EU do r. 2025

Cíle předmětu:

Cílem předmětu je poskytnout studentům bližší informace o problematice umělé inteligence a kyberbezpečnosti a také o přímé propojenosti těchto fenoménů. Umělá inteligence a kyberbezpečnost je v současné době nejvíce diskutovaným tématem v oblasti bezpečnosti. Narůstající závislost nejen soukromých subjektů, ale také orgánů veřejné moci na informačních technologiích staví do popředí naléhavou otázku zabezpečení informační infrastruktury a uložených (často citlivých) dat. Předmět se v obecné i konkrétní rovině zabývá nejen vymezením základních pojmů a technik umělé inteligence a kyberbezpečnosti, ale i na konkrétních případech ukazuje, jak probíhají kybernetické útoky na jednotlivé subjekty, jaké jsou vektory těchto útoků a jak je možné tyto útoky detekovat a zastavit.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do předmětu
2. Umělá inteligence (úvod do strojového učení, hlubokého učení a neuronových sítí, generativních adversariálních sítí).
3. Kybernetická bezpečnost (vývoj informační bezpečnosti v ČR a dopady kybernetických útoků).
4. Data, informace a znalosti (typy dat a informací, životní cyklus informace, bezpečnost dat a informací).
5. Kybernetické útoky (sociální inženýrství, cílené a plošné útoky, malware, botnet, ransomware, trojanizované aplikace, DDoS, APT, vektory útoku).
6. Řízení informační bezpečnosti (aktiva, hrozby, zranitelnosti, bezpečnostní politika).
7. Základní sada bezpečnostních opatření (typy opatření, identifikace, autentizace, autorizace, auditing a monitoring, zálohování a archivace, antimalware, šifrování, hashování).

Cíle předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou kybernetických útoků, které mohou mít znaky protiprávního jednání, jakož i s případnou právní kvalifikací takovéhoto jednání.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do kybernetické trestné činnosti
2. Právní normy regulující kybernetickou trestnou činnost
3. Porušování práv duševního vlastnictví
4. Sociální inženýrství
5. Spam, Scam, Hoax
6. Botnet
7. Kybernetické útoky - hacking, cracking, malware
8. Kybernetické útoky - finančně zaměřené útoky typu (phishing pharming, spear phishing, mobile phishing)
9. Kybernetické útoky – ransomware
10. Činnost orgánů činných v trestním řízení – legální limity
11. Činnost orgánů činných v trestním řízení – zajišťovací úkony
12. Spolupráce s bezpečnostními týmy typu CERT/CSIRT. Public Private Partnership.

Cíle předmětu:

Hlavním cílem předmětu je poskytnout studentům znalost mezinárodněprávního režimu a schopnost ohodnotit bezpečnostní hrozby a dění ve světě z pohledu právního. Student si osvojí pravidla mezinárodní bezpečnosti, a to jak obecných mezinárodních norem, tak specifických v oblasti sankční politiky, použití síly, ochrany míru a bezpečnosti OSN, regionálních organizací, odpovědnosti za protiprávní chování, kosmické bezpečnosti či kybernetické bezpečnosti. Získá tak komplexní a kritický pohled na světové události a bude umět aplikovat mezinárodní pravidla na konkrétní situace a formulovat adekvátní právní argumentaci.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Mezinárodní právo a ochrana mezinárodního míru a bezpečnosti: úvod a pojmy
2. Vývoj práva mezinárodní bezpečnosti a základy současného systému kolektivní bezpečnosti
3. Multilaterální diplomacie: Rada bezpečnosti OSN a regionální organizace
4. Diverzifikace donucovacích prostředků bez použití síly
5. „Inteligentní“ sankce a mezinárodní trestní právo
6. Ozbrojené operace autorizované Radou bezpečnosti OSN
7. Právo na sebeobranu: tendence rozšířit právní normu
8. Mezinárodní prostory a bezpečnost: moře, vzdušný prostor, póly
9. Kosmická bezpečnost
10. Kybernetická bezpečnost
11. Následky porušení Práva mezinárodní bezpečnosti a mezinárodní odpovědnost
12. Mezinárodní právo v praxi a diplomatický protokol

Cíle předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou hospodářské kriminality a jejím pojetím z pohledu trestněprávního a kriminalistického. Po absolvování předmětu bude student znát základní právní rámec související s hospodářskou trestnou činností a bude schopen kvalifikovat protiprávní jednání podle aktuální trestněprávní legislativy. Student si osvojí kriminalistické postupy a metody používané při odhalování a vyšetřování hospodářské kriminality a bude se orientovat v procesních otázkách týkajících se prověřování a vyšetřování hospodářské kriminality.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do problematiky hospodářské kriminality (dále jen „HK“) - definování hospodářské kriminality, - definice trestného činu, - skutková podstata trestného činu, - subsidiarita trestní represe, - subjekty trestního řízení a jeho stadia, - trestní odpovědnost právnických osob
2. Trestné činy proti majetku
3. Trestné činy proti měně a platebním prostředkům
4. Trestné činy v oblasti daní, poplatků a podobných plateb
5. Trestné činy na úseku hospodářské soutěže (závazná pravidla tržní ekonomiky)
6. Trestné činy týkající se duševního vlastnictví (průmyslové a autorské právo)
7. Kybernetická kriminalita
8. Legalizace výnosů z tr. činnosti (praní peněz)
9. Kriminalistické postupy a metody při odhalování a vyšetřování HK (procesní stránka)
10. Příslušnost policejních orgánů při odhalování, prověřování a vyšetřování HK

Cíle předmětu:

Předmět navazuje na předmět Kybernetická kriminalita a věnuje se probíraným tématům do hloubky. Budou probírány typické kybernetické útoky jako například útok ransomwarem na síťovou infrastrukturu, sociální inženýrství, anebo různé formy kyberšikany. Předmět se bude věnovat i hackingu a hodnocení zranitelností a penetračnímu testování, zejména po právní stránce. Pozornost bude zaměřena také na digitální stopy, forenzní analýzu a reverzní inženýrství počítačového hardwaru a softwaru.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Kybernetické útoky – zločiny proti důvěrnosti, integritě a dosažitelnosti počítačových dat a systémů (např. hacking, cracking)
2. Kybernetické útoky – malware
3. Kybernetické útoky – Ransomware
4. Kybernetické útoky – zločiny se vztahem k počítači (finančně zaměřené útoky typu - phishing pharming)
5. Kybernetické útoky - zločiny se vztahem k počítači (spear phishing, mobile phishing, BEC aj.)
6. Kybernetické útoky – zločiny se vztahem k obsahu počítače (např. výroba, distribuce, získávání a držení dětské pornografie na datových nosičích aj.)
7. Darknets a činnost v těchto sítích
8. Činnost orgánů činných v trestním řízení – legální limity
9. Činnost orgánů činných v trestním řízení – zajišťovací úkony
10. Činnost orgánů činných v trestním řízení – zajišťovací úkony
11. Spolupráce s bezpečnostními týmy typu CERT/CSIRT. Public Private Partnership.
12. Případová studie

Cíle předmětu:

Obsahové zaměření poskytuje studentům detailnější znalosti právních předpisů, které se váží k výkonu služby bezpečnostní povahy u Policie České republiky. Základní platformu předmětu tvoří explikace ustanovení zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, s důrazem kladeným na povinnosti a oprávnění policistů. Nedílnou součástí předmětu je analýza konsekvencí „zákona o policii“ k ostatním právním normám a analýza případových studií bezpečnostní praxe. Hlavním cílem předmětu je napomoci při praktické aplikaci teoretických vědomostí v rozhodovacích procesech při řešení problémů bezpečnostní praxe.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Student bude po absolvování předmětu schopen: - vymezit místo Policie ČR v systému orgánů podílejících se na zajištění bezpečnosti ČR, - objasnit význam Listiny základních práv a svobod pro činnost Policie ČR, - popsat postavení a působnost Policie ČR, - demonstrovat uplatňování principu subsidiarity v oblasti působnosti subjektů působících na poli bezpečnosti na konkrétních příkladech z praxe, - vymezit vztah Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR, - popsat vztahy součinnosti a spolupráce mezi Policií ČR a dalšími orgány veřejné správy, - porovnat rozdíly ve specifických „zaměstnaneckých“ vztazích příslušníků a zaměstnanců policie, - popsat a klasifikovat organizační strukturu Policie ČR, - navrhnout a kriticky nahlížet na možné změny organizační struktury Policie ČR, - vyložit právní úpravu základních povinností policisty a zaměstnance policie, - popsat a vyložit právní úpravu vybraných oprávnění policisty s predikcí možných explikačních komplikací, - aplikovat vybraná oprávnění policisty na konkrétních případech z praxe, - strukturovat, vysvětlit a zhodnotit postup policisty při realizaci vybraných oprávnění, - vysvětlit možnosti a limity policisty k použití tzv. legálního násilí, - samostatně a odpovědně se rozhodovat při řešení problémů bezpečnostní praxe, - vyjmenovat vnitřní a vnější kontrolní mechanismy Policie ČR, - prezentovat základní informace o Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do předmětu
2. Postavení, věcná a teritoriální působnost Policie ČR
3. Řízení, organizace a personální substrát Policie ČR
4. Základní povinnosti policisty a zaměstnance Policie ČR
5. Spolupráce a další vztahy Policie ČR
6. Omezení osobní svobody
7. Postup ve vztahu k věcem
8. Vykázání
9. Zajištění bezpečnosti chráněných objektů, prostorů a osob
10. Oprávnění k použití donucovacích prostředků
11. Oprávnění k použití zbraně
12. Vnitřní a vnější kontrola Policie ČR

Cíle předmětu:

Studenti budou po absolvování předmětu seznámeni s teorií kriminalistické identifikace a základními forenzními vědami a metodami znaleckého zkoumání. Formou praktických cvičení se naučí vybrané metody kriminalistického zkoumání a hodnocení jejich výsledků v procesu kriminalistické identifikace, včetně procesu dokazování v trestním, resp. správním řízení na různé úrovni státních orgánů. Studenti budou ovládat teorii vzniku a formování vědeckých metod, které jsou nejčastěji využívány při znaleckých zkoumáních. Samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém v oblasti řízení bezpečnosti a ochrany veřejného pořádku v rovině veřejného či soukromého sektoru.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Kriminalistické metody zkoumání mechanoskopických stop
2. Kriminalistické metody zkoumání trasologických stop
3. Kriminalistické metody zkoumání písma a listin
4. Kriminalistické metody zkoumání antropologických stop
5. Kriminalistické metody zkoumání biologických stop
6. Metody kriminalistické chemie
7. Kriminalistické metody zkoumání pachových stop a mikrostop
8. Kriminalistické metody zkoumání hlasu
9. Metody forenzní balistiky a pyrotechniky
10. Forenzní metody zkoumání jazyka
11. Forenzní metody zkoumání pravdomluvnosti (detektor lži)
12. Forenzní metody biomechaniky